Prezidentův vrah: Co zabránilo bělogvardějci v atentátu na Masaryka?

V pátek 6. května 1932 byl zabit dvěma výstřely do hlavy francouzský prezident Paul Doumer. Stalo se tak v paláci Rothschildovy nadace v Paříži, kam pětasedmdesátiletý prezident přišel, aby navštívil prodejní výstavu knih Svazu spisovatelů – válečných veteránů. Vrah byl na místě dopaden. Jednalo se o ruského bělogvardějského emigranta Pavla Timofejeviče Gorgulova, jenž pocházel z kozácké vesnice na Kubáni. Do Paříže přicestoval nedávno z Československa.

Složitá osobnost

Při výslechu útočníka vycházela na světlo zvláštní fakta, která se týkala jeho pobytu v Československu. Gorgulov sem emigroval v roce 1921, v Praze vystudoval medicínu, stačil se oženit, rozvést a znovu oženit. Jako praktický lékař si otevřel ordinaci v Hodoníně a pak v Přerově, příliš však neuspěl. Pacienty odrazoval nepořádností, hrubostmi a cholerickými výstupy. Jak se později ukázalo, vypomáhal si už v Hodoníně nedovolenými chirurgickými zákroky a získal si pověst nesnášenlivého podivína, kverulanta a sukničkáře. Během hodonínského pobytu v sobě objevil literárního génia a začal psát verše a prózu nevalné úrovně. Leccos vydal vlastním nákladem.

Tak jako byl přesvědčen o svém literárním nadání, vzal si do hlavy, že je i rozeným politickým vůdcem. Namluvil si, že spoluvinu na tom, že v Rusku vládnou bolševici, nesou někteří evropští politici, a proto proti nim obrátil hrot své nenávisti. Pařížští policisté objevili v Gorgulovově bytě zápisky, z nichž se mimo jiné dozvěděli, že se atentátník chystal zabít rovněž německého prezidenta Hindenburga a Masaryka. Gorgulov o tom také před policejními vyšetřovateli celkem ochotně vypovídal. Do Hindenburgovy blízkosti se prý nedostal, protože mu německá vláda neudělila vstupní vízum. Zato u Masaryka mu štěstí přálo...

Odzbrojení pachatele

Francouzská vláda poslala do Prahy vysokého policejního důstojníka Henneta, aby na místě prověřil, jak se věci mají. Po Gorgulovových stopách se dostal i na Moravu a zjistil, že k pokusu o atentát na prezidenta Masaryka mělo dojít v Hrušovanech u Brna. Údajně k tomu došlo následovně.

K večeru v sobotu 14. června 1930 stál před nevelkou nádražní budovou v Hrušovanech shluk lidí. Očekávali příjezd prezidenta Masaryka, který měl odtud odjet do zámku v Židlochovicích. Nádraží a přilehlé budovy byly ověšeny vlajkoslávou a na peróně vyhrávala kapela. V čekárně stál spolu s ostatními vysoký hřmotný muž v černém obleku. To Gorgulov čekal na svou příležitost.

TIP: Jak se vraždí ministr: Atentát na ministra financí Aloise Rašína

Bylo přesně 19:44, když hvizd lokomotivy ohlásil příjezd prezidentova vlaku. Po chvíli už vstupoval prezident v bílém obleku do čekárny, kde stál špalír místních hodnostářů v čele s okresním hejtmanem. Masarykova tvář se roztáhla do širokého úsměvu, jenž obsáhl všechny přítomné a každý z nich se jím cítil osobně poctěn. V Paříži o tom Gorgulov vypovídal do protokolu. Byl prý připraven s revolverem v kapse provést svůj čin. Avšak když na něj Masaryk pohlédl a usmál se, už nedokázal vystřelit.

Pařížští psychiatři shledali Gorgulova zcela příčetným, a tak případ skončil před soudem. Koncem června 1932 vynesl tribunál nad atentátníkem trest smrti, který byl vykonán 13. září ostřím gilotiny.