Před svou krásou klečela na kolenou: Tvrdý režim císařovny Sissi
František Josef se do půvabů své sestřenice ihned zamiloval. Tehdy ale ještě netušil, že za pár let bude její krásu obdivovat celá Evropa
Když císař vyjádří své city, mladinká Sissi si jen povzdechne: „Kdo by ho dokázal nemilovat… Jenom kdyby nebyl císařem.“ Ano, na tom její manželství jednou ztroskotá. Manžela jí neodvede jiná žena, on ji nikdy nepřestane milovat, ale nedokáže neplnit své povinnosti vůči státu. A Sissi začne hledat nejrůznější formy útěku. Jednou z nich se stane téměř posedlost vlastním vzhledem.
Vlasy, koruna krásy
Je až neuvěřitelně krásná, ale stojí ji to také nemalé úsilí. „Jsem otrokyní svých vlasů,“ povzdechne si jednou… Ano, ty jsou její skutečnou korunou. Husté a vlnité, sahají až ke kolenům. Kadeřnice Franziska Feifaliková je její nejbližší důvěrnicí. Každodenní česání je obřad! Kadeřnice Sissi každý den musí na stříbrném podnose ukázat vyčesané vlasy. Pokud je jich moc, dostane políček. Vymyslí si proto fintu s lepící páskou na lemu spodničky, kde obratně skrývá většinu té vypadané nádhery… Dvakrát měsíčně pak Alžbětiny vlasy myje syrovými vejci a vývarem z vlašských ořechů. Tento rituál trvá celé dopoledne a nikdo při něm nesmí Alžbětu rušit. Ani samotný císař!
50 kilo a dost!
Když skončí péče o vlasy, následuje každodenní vážení a měření pasu, lýtek a stehen – míry jsou pečlivě zapisovány do zvláštní knihy. Váhu – maximálně 50 kilo - si hlídá přímo úzkostlivě. Cvičí, šermuje, chodí na procházky tak ostrou chůzí, že je to spíš běh, zkouší i gymnastiku, jezdí na koni. Dokonce podstoupí trénink u cirkusové umělkyně, u které se vyučí ve velmi schopnou jezdkyni. Pro tyto účely nechá ve dvorských stájích vybudovat malou manéž… A zásadně omezí i příjem kalorií. Zatímco v mládí jídlo milovala – vydatnou bavorskou stravu hojně zapíjela pivem, coby císařovna své porce radikálně zmenšuje. Později se živí už jen mlékem, ovocnými šťávami a nakonec pije i speciální šťávu vymačkanou z hovězího masa nebo ze špenátu. Císař si často ve svých dopisech manželce povzdychne, že by byl šťastný, kdyby se zase uměla z jídla radovat. Jenže ty doby jsou navždy pryč.