Polsko: Velký soused na severu
V minulých stoletích bylo Polsko těžce zkoušeno, ale nyní téměř čtyřicetimilionová země slibně vzkvétá. Navíc nabízí velké kulturní i přírodní bohatství
Červená a bílá byly jako národní barvy Polska určeny už v roce 1831. Vlajky Indonésie a Monaka jsou velmi podobné, barvy jsou však použity v opačném pořadí
Při největším rozšiřování Evropské unie v květnu 2004 se hodně mluvilo o tom, jak je Polsko lidnaté, a jak velkou váhu tedy bude názor tohoto státu v EU mít. S bezmála čtyřiceti miliony obyvatel se země našich severních sousedů řadí v Unii na šesté místo. Pokud bychom počítali jen členské státy s komunistickou minulostí, ocitlo by se Polsko dokonce na příčce nejvyšší.
Právě úspěšný polský přechod ze socialistického pětiletkového plánování na tržní ekonomiku byl při vstupu země často zmiňován. Polská ekonomika sice po roce 1989 podobně jako v ostatních postkomunistických zemích poklesla, ale na předrevoluční výkonnost se vrátila už za šest let.
Ekonomický růst země je již dvacet let stabilní a jako jediné v Unii se Polsko vyhnulo propadu způsobenému celosvětovou krizí. Podle zprávy švýcarské finanční společnosti Credit Suisse jsou Poláci hned po Češích druhým nejbohatším národem střední Evropy.
Zemědělský gigant
Polsko má velký potenciál v oblasti zemědělské výroby a v zemi funguje přes dva miliony soukromých farem. V rámci EU je Polsko největším pěstitelem brambor a žita a také patří k předním světovým producentům cukrové řepy a žitovce, což je hybridní obilnina vzniklá křížením žita a pšenice.
Zemědělství zaměstnává zhruba šestinu pracovní síly, ale výkonnost tohoto sektoru zůstává na poměrně nízké úrovni. Situace by se však mohla změnit, protože vláda už delší dobu připravuje reformu, která by měla mimo jiné zajistit odprodání rozsáhlých ploch půdy vlastněných státem. V budoucnu by tak mohlo dojít k naplnění polského přízviska „obilnice Evropské unie“, jež si země již při několika příležitostech vysloužila.
Země památek a lesů
Polsko se pyšní bohatou historií a díky tomu zde najdete velké množství kulturních památek. Mnohé byly za druhé světové války poškozeny, ale navzdory ohrožení se většina těch nejvýznamnějších dodnes zachovala ve výborném stavu. V současnosti je na seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno třináct z nich.
Polsko disponuje i velkým přírodním bohatstvím, což výmluvně dokresluje fakt, že je čtvrtou nejvíce zalesněnou zemí Evropy. Lesy pokrývají bezmála třetinu (30,5 %) státu a cílem národního zalesňovacího programu je pokrytí plných 33 % území do roku 2050. Bohatství polských lesů dvojnásobně přesahuje evropský průměr. Nejrozsáhlejší lesní komplex země se nachází v Dolnoslezském vojvodství na hranici s Německem: jeho celková plocha činí 1 650 km2, což odpovídá zhruba polovině rozlohy Karlovarského kraje. Velké kulturní a přírodní bohatství tak řadí Polsko na konec dvacítky nejnavštěvovanějších zemí světa.
Smolenská tragédie
V dubnu 2010 postihla Polsko velká tragédie: u Smolenska se zřítilo letadlo, v němž zahynuli významní představitelé státu včetně prezidenta Lecha Kaczyńského.
Stručné dějiny
Kořeny polské historie jsou spojeny s příchodem Slovanů, od nichž se datuje stálé osídlení oblasti. Za vlády dynastie Piastovců bylo roku 966 přijato křesťanství a od tohoto data se tradičně počítá existence polského státu. Vláda litevské dynastie Jagellonců přinesla úzké svazky s Litevským velkoknížectvím, což kulminovalo ve vytvoření Polsko-litevské unie v roce 1569.
Unie zpočátku pokračovala v duchu prosperující vlády Jagellonců, od poloviny 17. století ovšem začala upadat kvůli ničivým válkám a zastaralému systému panování. Na konci 18. století sice započaly reformy, byly však přerušeny mocenskými nároky Ruska, Pruska a Rakouska. Série vpádů a rozdělování území existenci nezávislé unie v roce 1795 ukončila a až do roku 1918 nezávislý polský stát neexistoval.
Druhá polská republika vznikla v roce 1918, ale o dvě desetiletí později byla zničena nacistickým Německem a Sovětským svazem. Polská vláda fungovala alespoň v exilu a Poláci na západní i východní frontě přispěli k vítězství spojeneckých sil. S koncem druhé světové války se zrodila Polská lidová republika. Hranice se posunuly na západ a stát přišel o svůj multietnický charakter. Polsko se stalo součástí komunistického bloku pod nadvládou Sovětského svazu. Vznik odborového svazu Solidarita v roce 1980 byl však prvním krokem ke svobodným volbám konaným o devět let později.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 38,5 milionu, stejně jako ČR, Maďarsko, Rakousko a Švýcarsko dohromady
Věková struktura: 14,6 % dětí do 15 let, 14 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. starších než 38,8 roku
Městské obyvatelstvo: 61 %
Etnické složení: Poláci (96,7 %), Němci (0,4 %), Bělorusové (0,1 %), Ukrajinci (0,1 %), ostatní (2,7 %)
Náboženství: katolíci (89,8 %), pravoslavní (1,3 %), protestanti (0,3 %), ostatní (0,3 %), neurčené (8,3 %)
Jazyky: oficiálním jazykem je polština
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: 17 %
Gramotnost: 99,5 %
Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie
Samostatnost: od 11. listopadu 1918
Hlava státu: prezident Bronisław Komorowski (od 6. srpna 2010); šéf vlády: premiér Donald Tusk (od 16. listopadu 2007)
Volby: prezident volen v přímých volbách na pětileté funkční období, zvolen může být dvakrát; prezident má silnější postavení, než je tomu v ČR
Ekonomika
HDP na hlavu: 20 200 USD (odhad z r. 2011; ČR – 27 100 USD)
Měna: zlotý (PLN), 1 dolar = asi 3 zloté, 1 zlotý = asi 6,15 koruny
Geografie
Rozloha: 312 685 km2, o něco větší než Itálie, o málo menší než Norsko
Hranice: 3 047 km (s Českem, Běloruskem, Německem, Ruskem, Ukrajinou, Slovenskem a Litvou)
Délka pobřeží: 440 km
Charakter území: většinou nížiny, hory podél jižní hranice
Podnebí: mírné s poměrně chladnými zimami, kdy často prší, chladnější léto s četnými přeháňkami a bouřkami
Minimální noční / maximální denní teploty (°C) ve Varšavě: leden–březen: −6 až 0 / −1 až 8, duben–červen: 1 až 12 / 8 až 23, červenec–září: 13 až 7 / 24 až 15, říjen–prosinec: 7 až −4 / 15 až 0
Nejnižší a nejvyšší bod: poblíž Raczki Elblaskie (−2 m) / Rysy (2 499 m).