Pojistíme i Masaryka: Po konci světové války nabralo pojišťovnictví na obrátkách

Ohně první světové války učinily přítrž slibnému rozvoji pojišťovnictví nejen v českých zemích, ale vůbec v celé habsburské monarchii. Dokud se dým nad bojišti nerozptýlil, nevznikla v Čechách žádná nová pojišťovna. A třebaže ty stávající měly často plné ruce práce s pojištěním proti požáru, krádeži, vloupání či úrazu, válku přežily jen některé. Cena peněz se měnila ze dne na den, a kdo neměl svůj zisk uložen v nemovitém majetku, mohl se ráno probudit jako žebrák.

Automobilismus na vzestupu

Po dlouhých letech válečné nejistoty chtěli podnikatelé konečně usínat bez obav o zítřek, a proto velké množství mužů ovládajících kapitál pílilo po roce 1918 do pojišťoven, zpočátku především pro osobní pojištění pro případ úmrtí. Rozbořené mocnářství však postavilo před produkci mladé republiky další výzvy, především v nových celních bariérách mezi nástupnickými státy. Nabývající obchod se zahraničím, nutný pro hospodářský růst, vyžadoval pevné záruky a pojišťovny byly připraveny – nabízely svým klientům dopravní pojištění nejen nákladu, ale také dopravce či dopravního zprostředkovatele.

První republika byla známá také díky věhlasným značkám automobilů a zájem o řidičské průkazy byl takový, že v roce 1921 Svaz řidičů automobilů žádal o uzavření autoškol. Roku 1923 došlo v Praze k 1 229 autonehodám s 11 mrtvými. A tak pojišťovny reagovaly nabídkou havarijního pojištění zvaného Autokaska. Pojistník si mohl vybrat, zda chce svůj automobil pojistit proti požáru, rozbití či k odpovědnosti za škodu vůči třetím osobám. Trvalo to ale až do roku 1935, než zákonem o jízdě motorovými vozidly vláda rozhodla o povinnosti každého řidiče mít pojištění odpovědnosti.

Pojištění je věda

Přivést vědu do obchodu s pojištěním napadlo už v 17. století holandského státníka a vědce Johana de Witta, který využil zákon o velkých číslech Jacoba Bernoulliho k výpočtu pravděpodobnosti různých jevů. Tento trend se rozvinul v takzvanou pojistnou vědu, stavějící své závěry na matematických metodách. V Československu měla mezi pojišťovnami za první republiky velkou váhu, jak se jednotlivé ústavy snažily co nejlépe vybalancovat výsledný produkt.

Čím dál tím víc se opíraly nejen o vědu velkých čísel, ale také například o využití úmrtních tabulek předpovídajících délku života toho kterého člověka. Na rozdíl od pouťových cikánek však šlo o výzkumem podložená fakta, na která mohly pojišťovny vsadit své peníze. Do obchodu s pojištěním také stále více zasahovaly právo a stát, který v rámci posilování vlivu na ekonomiku v důsledku velké hospodářské krize přebíral dozor i nad pojišťovnictvím.

Hnědá a rudá totalita

Prakticky okamžitě od vytvoření Protektorátu Čechy a Morava se musely z českého trhu stáhnout všechny pojišťovny údajných nepřátel třetí říše a jejich klienti přecházeli pod pojišťovny maďarské, slovenské či přímo německé. Rostoucí inflace paradoxně způsobila zájem o pojistné produkty, neboť se lidé pokoušeli zbavit hotových peněz, jejichž cena rapidně klesala. Vláda protektorátu vydala 9. dubna 1942 nařízení, podle kterého museli zemědělci povinně pojišťovat jateční skot, telata a vepře. Nešlo však o blahobyt obyvatel země, ale o zajištění dostatečných a hlavně plynulých dodávek masa německým vojákům na frontu. První poválečné měsíce pak přinesly dramatické změny ve všech oblastech hospodářství včetně pojišťovnictví – akciové banky a soukromé pojišťovny přešly v rámci znárodnění pod správu státu.

Po uchopení moci komunisty v únoru 1948 došlo k zavedení centrálně plánovaného hospodářství, které si vyžádalo celou řadu nových forem pojištění zajišťujících průmyslové giganty a kolektivní zemědělské organizace. Ze zákona byli u jednotné Československé státní pojišťovny pojištěni také všichni řidiči na rizika odpovědnosti z provozu motorových vozidel – a to bez uzavírání pojistné smlouvy. Poté, co v srpnu 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy, zemí rajzovala motorová vozidla sovětské armády, a také ta čas od času havarovala či havárii způsobila. Z toho důvodu vzniklo pojištění pro tuto techniku kryjící odpovědnost za škody způsobené čs. občanům i organizacím.

TIP: Proti nemoci i ničivému požáru: Historie pojišťovnictví sahá až do časů Babylóňanů

Dva roky po pádu komunistické diktatury došlo roku 1991 k demonopolizaci pojišťovnictví. V Československu (od roku 1993 České republice) se opět vytvářela vrstva podnikatelů, která měla velký zájem nejen o pojištění svých podniků, ale také sebe a rodinných příslušníků.