Podvodníci a lžikrálové na trůně: Z trůnu rovnou do kuchyně
Chudý chlapec to v Anglii 15. století neměl jednoduché. Chybělo ale málo a z chudého pekaře Lamberta Simnela se stal anglický král
Solidní původ a příslušnost k rodu se v Anglii 15. století cení nadevše. Zdá se tedy, že chudý chlapec bez patřičných konexí to daleko nedotáhne. Zvlášť když jeho otec je nejistý – pravděpodobně to byl výrobce varhanních píšťal. Stávající zaměstnání v pekárně mu také nepředvídá zářnou budoucnost. Má ale neskutečné štěstí! Z jakéhosi podivného důvodu v něm nalezne zalíbení oxfordský kněz Richard Simon (či Symonds), který se na vlastní náklady postará o jeho výchovu.
Šlechticem na míru
Pro vzdělaného kněze je to vítané rozptýlení. Učí desetiletého venkovského hocha dvorským mravům a etiketě, jazykům, tanci i zasedacímu pořádku u hodovní tabule. Dá mu také nové jméno: Lambert Simnel.
„Je nadmíru učenlivý. Myslím, že kdyby mu byl dán patřičný prostor, dokáže se chovat jako opravdový šlechtic,“ poznačí si jednou Simon. A tehdy jej možná také napadne, že by svůj „výtvor“ mohl také otestovat v reálném provozu. Když se dozvídá, že ve vězení v londýnském Toweru zemřel hypotetický dědic koruny Eduard Plantagenet, hrabě z Warwicku, synovec bývalého krále Eduarda IV., začne všem tvrdit, že ho má doma!
Nezahynul v zamřížované cele, uprchl, a teď bude vládnout Anglii. Zbývá ještě jedna maličkost. Na trůnu už dva roky sedí Jindřich VII. Tudor, a ten se rozhodně své moci vzdát nehodlá. Bude válka?
Malá armáda vzbouřených Irů, která s Lambertem Simnelem v čele táhne na Londýn, však nemá proti královým vojákům valnou šanci. V bitvě na Stoke Fields jsou na hlavu poraženi a král Jindřich s povstalci tvrdě zúčtuje. Příliš sebevědomý učitel Richard Simon má štěstí: coby kněz neskončí na popravišti. Zbytek života však stráví v pusté cele. A falešný dědic trůnu Simnel?
Při bližším zamyšlení je v tom vlastně nevinně. Král si jeho hlavu tedy nežádá. „Chtěl se dostat ke dvoru a účastnit se zábav šlechticů ve velkých síních? Má to mít,“ rozhodne Jindřich. Z šikovného a vzdělaného chlapce udělá pomocníka v královské kuchyni. Z „otáčeče rožně“ se propracuje až na číšníka a nakonec na sokolníka!
