Podává se indická slepice: Kdy se na evropském stole objevily první krůty?

Dnes běžná součást statků a dvorů, kdysi nanejvýš exotický pták, jehož výstřední zjev i tajemný původ budil pozdvižení mezi evropskou smetánkou. Krůta domácí přišla na starý kontinent později než brambory, na rozdíl od nich se však rozšířila a zdomácněla rychlostí blesku

03.06.2022 - Kristina Popelka



Prvními Evropany, kteří spatřili krůty na vlastní oči, byli španělští mořeplavci kolumbovské éry, kteří se vylodili v oblasti dnešního Mexika a Peru. Neobvykle velkého hrabavého ptáka, nepřehlédnutelného hlavně díky holé hlavě s výrazně rudým voletem, vějíři ocasních per a teatrálnímu hlasovému projevu a chování samců, pojmenovali „indická slepice“, což souviselo se skutečností, že se Španělé původně domnívali, že se doplavili do Indie.

Není bez zajímavosti, že i v záplavě do té doby nevídaných a exotických věcí, s nimiž se obyvatelé starého kontinentu v novém světě dennodenně setkávali, patřila krůta mezi ty nejpozoruhodnější, a coby kuriozita byla již kolem přelomu 15. a 16. století přivezena do Evropy.

Symbol plodnosti na talíři

V 15. století měl chov krůt ve Střední Americe již několikatisíciletou tradici. Odhaduje se, že domestikace tohoto živočišného druhu začala nejméně před třemi tisíci lety a její různá míra je doložena u mnoha tamějších kultur, mimo jiné u Olméků, Mayů, Aztéků i Inků. Nejnovější výzkumy ukazují, že s cíleným chovem krůt měly bohaté zkušenosti také indiánské kmeny na území dnešních Spojených států amerických.

Jejich využití bylo všestranné, kromě masa a vajec používali původní obyvatelé amerického kontinentu krůty pro směnný obchod, jejich kosti k výrobě nástrojů a zbraní, peří k dekoraci šperků i oděvů a orgány v tradiční medicíně. V některých kmenech krůty figurovaly dokonce coby totemová či obětní zvířata. Obecně byly považované za symbol plodnosti a požehnané, úrodné země.

Raně novověcí Evropané přistupovali ke krůtám zprvu mnohem zdrženlivěji. Podle některých zpráv se první krůta na evropském kontinentě objevila v roce 1519 či 1520 zásluhou Španělů, jiné zdroje uvádějí, že první pár ze zámoří dovezl již roku 1497 janovský obchodník a mořeplavec Giovanni Caboto. Ať tak či tak, byl to nejprve Pyrenejský poloostrov, kde se začala postupně šířit, a to nejprve ve Španělském a posléze v Portugalském království. Stejně jako později ve Francii se tam libové krůtí maso konzumovalo v aristokratických kruzích coby exotická pochoutka.

TIP: Brambory v Čechách: Oblíbená potravina byla považována za „sviňskou stravu“

Mezi nižší sociální vrstvy se krůta dostala až v Anglii, kde se také na rozdíl od ostatních zemí začala chovat spolu s ostatní drůbeží v kurnících místo na volných pastvinách. Stojí za zmínku, že právě v ostrovní monarchii se krůta začala označovat výrazem turkey naznačujícím, že má původ v Turecku. Paradoxně se však tento pták do Osmanské říše dostal ještě o něco málo později než do Anglie.

Obecně většina evropských jazyků v označení krůty reflektuje její zámořský či domněle indický původ. Mezi ně patří ku příkladu slovenština, která zvíře označuje slovem morka. Český výraz krůta se podle lingvistů naopak nejspíše váže ke zvukovému projevu tohoto ptáka.


Další články v sekci