Otrava, krysy a správce stolice: Tři nejhorší povolání v historii
Uč se, ať máš dobrou práci, slýchávají často děti. No, něco na tom bude…
Spousta profesí už naštěstí zmizela v propadlišti dějin. Tohle je ochutnávka těch nejpozoruhodnějších.
Ochutnávač
- Co dělal: Chránil svého pána před otrávením
- Nejhorší bylo: Každé sousto mohlo být posledním
- Kdy a kde: Napříč dějinami i kulturami
Mocní lidé měli vždycky plno nepřátel a strach o život. Ve starověkém Římě byl třeba oblíbený jed. Významní muži v čele s císaři si proto pořizovali ochutnávače. Otroka, jehož úkolem bylo okusit všechno jídlo dřív, než ho pozře jeho pán. Pokud krmi přečkal ve zdraví, mohl se do hostiny pustit císař.
Bez ochutnávače se ve středověku neobešli králové a papežové, ani novověcí prezidenti a vůdci. Ovšem ne vždy svého pána takový ochutnavač zachránil. Například římský císař Claudius byl otráven, i když jeho ochutnávač Halotus přežil bez újmy. Hádej, kdo byl hlavním podezřelým ze spiknutí proti císaři?
Krysař
- Co dělal: Zbavoval města hlodavců
- Nejhorší bylo: Riziko nemocí. A lidé se ho štítili
- Kde a kdy: V Evropě od raného středověku až do konce 19. století
Středověká Evropa byla špinavé a smradlavé místo. Ulice byly jedním velkým smetištěm, na kterém se rychle množili všelijací hlodavci. Krysy, potkani, myši. Vyžírali zásoby a taky přenášeli všelijaké nemoci. Hlavně smrtelný mor! Lidé je nesnášeli. A tak si města platila profesionální krysaře, kteří hlodavce rukama nebo do pastí chytali. Někdy měli i pomocníky – kočky!
Krysaři dostávali tučné odměny, ale není jim co závidět. Pracovali v temných a špinavých koutech, riskovali pokousání a nemoci. Navíc lidé jejich řemeslo považovali za nečisté, stejně jako hrobníky a katy.
Správce královské stolice
- Co dělal: Asistoval královi při vyměšování
- Nejhorší bylo: Umývat králův řitní otvor
- Kde a kdy: V Anglii od 16. století do začátku 20. století
Ano, králové někdy byli pěkně zhýčkaní. Ti angličtí si třeba pořizovali pomocníky, kteří se starali o jejich stolici. Správce stolice u sebe nosil přenosný záchod, vodu a ručníky, a jakmile to na krále přišlo, byl připraven mu asistovat. No, a když bylo dokonáno, umyl mu pozadí.
Správce stolice se mimo to staral o králův jídelníček, takže jeho stolici dokázal předpovídat. Jistě to nebyla nejvoňavější práce, ale správce stolice měl ke králi blíže než kterýkoliv jiný sluha. Stával se jeho důvěrníkem a mohl udělat skvělou kariéru. Jeden to dotáhl až na předsedu vlády!