Orel vychovaný v kurníku: Krátký život Napoleona Orlíka

Titul římský král dostává hned po narození, ale dlouho se z něj netěší. Přichází o něj už ve třech letech, kdy je jeho otec nucen podepsat abdikaci a zrušit následnictví svých potomků.

Místo války víno a láska

Napoleon II. je nejen synem francouzského císaře. Je také vnukem císaře habsburského. To má svou váhu i v době, kdy se na jeho otce všichni pokoušejí zapomenout. V roce 1814 míří s Marií Luisou do Rakouska. Zde si už matky příliš neužije. Ta totiž odjíždí do Parmy, kde si brzy založí novou rodinu. Malého Napoleona vychovávají na dvoře jeho dědečka. František I. mu po Vídeňském kongresu roku 1817 věnuje Zákupské panství a Napoleon II. se tak stává vévodou zákupským.

Napoleon II. je do jisté míry vězněm svých habsburských příbuzných.Vždyť co kdyby mu v žilách vřela dobyvatelská krev? Jeho němečtí učitelé jej proto vychovávají k nenávisti vůči poraženému otci. Snahy o habsburskou výchovu se u Orlíka ovšem míjejí účinkem. Malý Napoleon, kterému nikdo nesmí říci jinak, než německy Franz, si svého otce přímo idealizuje. A touží se vydat po jeho stopách. Jenže co mezi tím? Když nemůže dobýt ztracená území, že by se pokusil pokořit alespoň srdce žen?

TIP: Příliš křehký ptáček: Napoleonův syn Orlík zemřel jako bezvýznamný vévoda

I přes své kořeny je na císařském dvoře velmi oblíbený. Sám císař svého vnuka miluje. A nejen on. Nezdědil po otci „napoleonský“ vzhled, podobu má spíš po matce, vyhlášené krasavici. Není se tak co divit, že si mladý, inteligentní, pohledný a opuštěný muž získá city řady dam. A nejen dvorních. Ve své době je prototypem romantického hrdiny. A příliš se nešetří. Oddává se bujarým zábavám, kde teče víno proudem. V oblibě má také hony. I přes chabé zdraví sní o kariéře důstojníka. To se mu podaří. Velí dokonce vlastnímu pluku. Jenže to se mu také stane osudným. Na jedné přehlídce chytí zápal plic, který jeho tělo oslabené mnohaletou tuberkulózou nemůže vydržet.