Od zatčení k Uralu: Tobolsk byl začátkem konce carské rodiny

Od abdikace cara Mikuláše II. uplynul již více než týden, když se bývalý monarcha chystal vydat memorandum pro „své“ vojáky, dle něhož se mužstvo mělo poddat prozatímní vládě a na frontě pokračovat ve válce proti Německu. Revoluční vláda však toto provolání zakázala a zcela zabránila jakémukoli šíření textu. Jednalo se o první bezprecedentní popření jakéhokoliv zbytku carovy autority a o předzvěst mnoha dalších příkoří a utrpení, která sesazený car se svou rodinou ještě bude muset přestát.

Zatčení Mikuláše Romanova

Osamocený Mikuláš, který na frontě zažíval dlouhé odloučení od zbytku své rodiny, nasedl v Mohylevě dvacátého prvního března do vlaku směřujícího k jeho rezidenci, Carskému Selu. Doprovázeli jej členové Státní Dumy, kteří za ním do Mohyleva přijeli. Právě ti mu prostřednictvím generála Alexejeva ve vlaku oznámili, že je zatčen.

V Carském Sele tou dobou pečovala carevna Alexandra o své děti, které onemocněly spálou. Alexej i jeho sestry trpěly vysokými horečkami a Marie s Anastázií dokonce vykazovaly příznaky zánětu plic. Carevna už se od svého komorníka Volkova dověděla, jaké poměry nastaly v Petrohradu, omámená domnělou autoritou svého manžela však událostem nejprve nepřikládala zásadní váhu a nadále žila v přesvědčení, že se situace nějak urovná. Další běh událostí ji však rychle vyvedl z omylu.

Rodina v zajetí 

Alexandru Fjodorovnu zatkl generál Kornilov téhož dne, kdy byl zatčen car, přičemž se netajil lítostí nad svými rozkazy. Panovnici přitom opakovaně ujišťoval, že jí ani její rodině nehrozí nic zlého. O den později dorazil do Carského Sela samotný Mikuláš II. Dle výpovědí očitých svědků jím stráž paláce okázale pohrdala, neboť při průchodu jejich bývalého vládce hlavní branou tito muži stáli s rukama v kapsách a cigaretou v ústech. Další vojáci zase chodili po carské rezidenci ozdobeni rudou stuhou a když jim Mikuláš salutoval, odmítli mu vzdát čest.

Když se car konečně setkal se svou manželkou, s úsměvem se objali a políbili. Radost však brzy vystřídaly obavy z dalšího dění. Ještě nedávno nejmocnější ruskou rodinu po následující měsíce neustále hlídaly vojenské stráže, které ji naprosto odstřihly od světa.

Jak uniknout z Ruska?

Prozatímní vláda, která vznikla po revoluci, nechala nejprve Mikuláše II. s rodinou zavřít do domácího vězení v paláci v Carském Selu. Nikdo zatím neprahl po carově krvi, ale zároveň si žádný člen vlády nepřál, aby největší symbol „starého režimu“ nadále zůstával v Rusku. Jako nejvhodnější řešení se tak jevilo vyhoštění carské rodiny do Velké Británie.

Britský král Jiří V. však všechna očekávání ruské vlády zklamal. Navzdory tomu, že Jiřího spojoval jak s Mikulášem, tak s Alexandrou blízký stupeň příbuzenství, odmítl povolit jejich vstup do země. Znepokojoval jej odmítavý postoj britské veřejnosti k carské rodině a obával se, že by jejich přítomnost mohla snadno způsobit pokles popularity i jeho osoby. Když pak postoj britského krále postupně přijali za vlastní i další ruští spojenci, stala se situace pro prozatímní vládu obtížně řešitelnou. Pro množství dalších diplomatických i hospodářských potíží vláda na hledání řešení dočasně rezignovala a k činům ji pohnul až červencový pokus o bolševický puč.

TIP: Vyvraždění carské rodiny: Proč museli Romanovci zemřít?

Kerenského nová vláda nechala v srpnu roku 1917 přesunout Romanovce a jejich doprovod do Tobolska na Uralu. Vzdálený azyl se v této době jevil jako nejvhodnější způsob, jak internované rodině zajistit bezpečí...