Od velké lásky na popraviště: Manželství Anny Boleynové a Jindřicha Tudora

Jenže je tu manželství s Kateřinou Aragonskou. Jak se z něj vyvléknout? Jindřich VIII. jako kdyby se řídil arabským příslovím, že manželství je jako obklíčené město – ti, co jsou venku, chtějí dovnitř a ti, co jsou uvnitř, chtějí ven. V roce 1509 se do svatby s Kateřinou hrne a ohání se papežskou listinou uznávající neplatnost sňatku Kateřiny s jeho zesnulým bratrem Arturem. V roce 1525 kouká, jak by z manželství vyklouzl.

Králova velká záležitost

Kateřina je ostře proti. Třeba i proto, že její dcera Marie by se rázem stala nemanželským dítětem a pozbyla by všech dědických práv. Nadšený není ani papež Klement VII., který by musel udělat hlupáka ze svého předchůdce na papežském stolci. Vatikánská hlava církve má navíc svázané ruce. Řím dobyla vojska římského císaře Karla V. Habsburského a ten drží papeže jako zajatce. To je pro Jindřicha a jeho žádost o zrušení sňatku s Kateřinou hotová pohroma. Císař Karel V. je synovec Kateřiny Aragonské a netají se loajalitou k tetě na anglickém trůnu.

Rozvod po anglicku

Jindřich si zoufá a uchyluje se k zoufalým činům. Vezme si Annu. Nejprve v lednu 1533 tajně a o půl roku později i oficiálně. Dělá to navzdory Kateřině, papeži i anglické veřejnosti, která Kateřinu miluje a Annu nenávidí. Jindřich se prohlásí hlavou církve ve svém království a z titulu své funkce zruší své manželství s Kateřinou. Zpřetrhá tisícileté pouto Anglie s Římem a vlastní zemi zasadí těžkou hospodářskou ránu. Když ale po třech letech zatouží Jindřich vyklouznout z manželství s Annou, volí přímočařejší postup. Obviní manželku z nevěry, incestu a velezrady. A za to je jen jeden trest – smrt. Jindřicha tentokrát „rozvede“ popravčí meč.