Od šamanů k bílým plášťům: Jóga s požehnáním vědy

I když dnes existuje celá řada jógových stylů, v nichž není lehké se zorientovat, v základu se většinou shodují. Pět tisíc let vývoje udělalo z jógy mnohem více, než představuje její nejviditelnější stránka – cvičení pozic, tzv. ásan. Postupně totiž vznikl propracovaný systém, který zahrnuje také řadu meditačních, koncentračních a dechových technik – a právě ty mohou podle starých jogínů napomoct k odstranění překážek, které nám brání ve šťastném žití.

Od 60. let minulého století si v tělocvičnách i centrech pohybu v západním světě osvojují novodobí jogíni na barevných podložkách specifické pohyby a dechová cvičení. Pravidelní cvičenci nedají na jógu dopustit a popisují její často až zázračné účinky. Skeptikové naopak připisují zmíněné výsledky placebo efektu a autosugesci.

Ačkoliv je jóga na Západě známá již téměř dvě stě let, do roku 1983 uskutečnili vědci jen málo výzkumů jejích účinků na lidské zdraví. Nyní se však situace mění a dávné učení z Východu se dostává do hledáčku odborníků, kteří jeho efekty měří v rámci řady lékařských prací: jen za poslední rok jich bylo zveřejněno na 1 300.

Vražedný stres

Psychiatr John Denninger působící na Harvard Medical School se rozhodl posvítit si na otázku, jak tradiční jógové praktiky souvisejí s mozkovou aktivitou a s geny a jak mohou ovlivnit lidský stres. Právě ten se totiž v poslední době stává (nejen) ve Spojených státech problémem číslo jedna – patří k zásadním spouštěčům široké škály obtíží sahajících od vysokého krevního tlaku přes neplodnost, deprese až po nemoci způsobené předčasným stárnutím.

Podle údajů z Benston-Henry Institute se 60–90 % návštěv u lékaře uskuteční v USA právě kvůli stresu. Světová zdravotnická organizace WHO zase odhadla, že nízká produktivita zaměstnanců nebo jejich absence v práci způsobená stresem odčerpá každý rok z americké ekonomiky až 300 miliard dolarů.

Denningerovu pětiletou studii, která letos skončí, financuje americká vláda. Výzkum sleduje celkem 210 zdravých osob s vysokou úrovní chronického stresu, který zažívají nepřetržitě nejméně půl roku. Účastníci experimentu jsou přitom rozděleni do tří skupin: sedmdesát testovaných jedinců praktikuje kundalini jógu, jež zahrnuje meditace, dechová cvičení a zpívání manter a vědci ji vybrali kvůli jejímu důrazu na meditační složku; dalších sedmdesát dobrovolníků pouze medituje a poslední skupina pravidelně poslouchá výukové audioknihy, jež mají pomoct v boji se stresem. Všichni pak provádějí svá cvičení 20 minut denně po dobu dvou měsíců a poté se střídají s dalšími. Účastníci přitom každý týden docházejí do laboratoře, kde vyplňují dotazníky, poskytují vzorky krve a podrobují se testům pomocí neurozobrazovacích metod (jedná se o výzkum struktury a aktivity mozku).

Blahodárné účinky cvičení

Předběžné výsledky zveřejněné loni v květnu v rámci projektu Public Library of Science ukázaly, že už jediná lekce jógy spojená s meditací vedla ke zlepšení metabolismu a snížení zánětlivých procesů. Efekt se podařilo změřit díky nejnovějším neurozobrazovacím metodám a genomickým technologiím (jde o studium struktury, funkce a vývoje genů). K progresu došlo dokonce u nováčků, kteří nikdy předtím necvičili.

TIP: Kouzla tibetských mnichů: Skutečně mohou vědomě ovládat teplotu svého těla?

„Jóga má prokazatelné biologické účinky na lidské tělo. Věci, jež se budou dít, budete-li meditovat, ovlivní celé vaše tělo, nejen mozek,“ prohlásil Denninger. Doufá, jeho studie přivede lékařů k používání technik v boji s civilizačními chorobami.