Oblohu v druhé polovině května ozdobí modrý Měsíc
Májové nebe nabídne pozorovatelům trojici jasných planet a šanci zahlédnout modrý Měsíc
Noční oblohu v květnu opět opanují jasné planety - Jupiter, Mars a Saturn. Zatímco žlutobílý Jupiter bude vidět již s nástupem noci v souhvězdí Lva vysoko nad jihem, Mars a Saturn se ukážou až později – v průběhu první poloviny noci. Oranžový Mars hledejte v souhvězdí Štíra nad jihovýchodním obzorem a nažloutlý Saturn pak nalevo od rudé planety v sousedním souhvězdí Hadonoše. Planetární kompozici ozdobí i nápadná hvězda Antares ze souhvězdí Štíra, která se bude nacházet směrem na jih, zhruba napůl cesty mezi oběma planetami.
Ve středu 18. května večer se dorůstající Měsíc (ve fázi 3 dny před úplňkem) dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy Spika v souhvězdí Panny. Spika se bude nacházet jihozápadně od Měsíce.
Noc modrého měsíce
Sobotní noc 21. května bude patřit Měsíci - přesněji řečeno modrému Měsíci. Modrý Měsíc (nebo také Modrý úplněk) je označení pro další úplněk, který spadá do určitého časového období. Podle původní definice jde o třetí úplněk v ročním období, v němž se vyskytly čtyři úplňky, podle novější varianty jde o druhý úplněk v jediném kalendářním měsíci. Podle novější definice nastane Modrý měsíc až 31. ledna 2018 (první úplněk vychází na 2. ledna 2018). Ať už se přikloníme k první, nebo druhé definici Modrého měsíce, jisté je, že jeho označení nemá nic společného s barvou Měsíce, pouze za určitých atmosférických podmínek, např. když sopečné erupce či velké požáry zanechají prachové částice v zemské atmosféře, je možné pozorovat Měsíc zabarvený do modra.
V noci ze soboty na neděli (21. a 22. 5.) se úplňkový Měsíc dostane do blízkosti planet Mars, Saturn a jasné astronavigační hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra. Měsíc bude nejvýše, pod ním ve vzdálenosti 5,2° načervenalý Mars. Maximální přiblížení k Marsu nastane kolem 23. hodiny. Východně od Marsu bude Saturn. Mezi Marsem a Saturnem na nejnižší pozici bude zářit načervenalým světlem Antares. Toto uskupení bude pozorovatelné i o den později v poněkud pozměněné konfiguraci. Měsíc se tentokrát dostane do blízkosti Saturnu. Při největším přiblížení 22. května večer (kolem 23. hodiny) bude Saturn 2,4° na jih od Měsíce.
V úterý 24. května po půlnoci se již ubývající Měsíc dostane do souhvězdí Střelce, do blízkosti otevřené hvězdokupy M 23. Přestože se jedná o jasnější hvězdokupu, Měsíc ji bude přezařovat. I o den později kolem půlnoci bude Měsíc v blízkosti další otevřené hvězdokupy, tentokrát půjde o hvězdokupu M 25, která je ještě jasnější, ale i tak ji bude Měsíc silně rušit.
V průběhu května je v činnosti několik slabších meteorických rojů. Mezi nejvýznamnější bude patřit roj Akvarid. Jedná se o roj kometárního původu (roj soustavy komety 1P/Halley), jehož aktivita již začala kolem 19. dubna a skončí 28. května. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 40 meteorů. Roj patří mezi velmi rychlé, vstupní rychlost dosahuje 66 km/s. Při maximu Měsíc rušit nebude, neboť je blízko novu.
Hvězdy a souhvězdí
Nad jižním obzorem bude během celého května k vidění výrazný jarní trojúhelník, složený ze tří astronavigačních hvězd. Jeho vrcholy tvoří Regulus ze souhvězdí Lva, Arkturus z Pastýře a Spika, nacházející se v souhvězdí Panny. To jsou zároveň nejvýraznější souhvězdí jarní oblohy. Naopak mezi nenápadná jarní souhvězdí patří Malý lev, Honicí psi, Vlasy Bereniky a také Sextant.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
| 15. dubna | 5 h 57 min | 19 h 37 min |
Dne 20. května v 16:36 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| úplněk | 21. května | 19 h 58 min | 5 h 06 min |
| poslední čtvrt | 29. května | 1 h 17 min | 12 h 15 min |
Planety
Merkur je nepozorovatelný
Venuše je nepozorovatelná.
Mars je viditelný po celou noc.
Jupiter je viditelný po celou noc kromě rána.
Saturn je viditelný po celou noc.
Uran je nepozorovatelný.
Neptun viditelný ve druhé polovině května ráno, nízko nad východem.
Úkazy na nebi
18. května – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
21. května – tzv. modrý Měsíc, třetí ze čtyř úplňků, jež nastanou mezi jarní rovnodenností a červnovým slunovratem roku 2016
21. a 22. května – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na noční obloze
22. května – Mars v opozici se Sluncem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
