Obloha v první polovině června: Ideální čas na pozorování Marsu a Saturnu
Světlé a krátké červnové noci příliš pozorovatelům noční oblohy nepřejí. Přesto lze i během června objevovat tajemství vesmíru
V průběhu června je nejvíce patrný posun západu Slunce na severozápad. Délka bílého dne až do rovnodennosti narůstá na úkor noci. Navíc se kotouč Slunce nedostane dostatečně hluboko pod obzor, a proto i noční obloha zůstává poměrně světlá a pro případná astronomická pozorování méně kontrastní než v zimním období.
Zvečera lze nad jižním až jihozápadním obzorem pozorovat nepříliš výrazná jarní souhvězdí. Nejsou rušena Mléčnou dráhou, neboť ta se tomuto výseku oblohy vyhýbá. Orientaci zajišťují tři jasné hvězdy: Regulus v souhvězdí Lva, Arkturus v Pastýři a Spika v Panně.
Vydejte se na průzkum galaxií
Na málo výrazné jarní obloze lze přesto pomocí dalekohledu vyhledat celou řadu zajímavých vzdálených objektů. Budou převažovat hlavně různé typy galaxií. U těch, které se promítají půdorysně, jako například galaxie M 65 a M 66 ve Lvu, lze spatřit strukturu ramen. Jiné jsou zase viditelné z boku jako například galaxie Sombrero v Panně.
Ve větších přístrojích bychom spatřili i některou z kup galaxií. Asi nejzajímavější je kupa galaxií v Panně. Kupa má asi 3 000 jednotlivých galaxií, ale v menších dalekohledech lze pozorovat pouze několik nejjasnějších členů. Jedná se například o eliptické galaxie M 84 a M 86, které patří mezi výraznější členy této kupy.
Nejlepší podmínky pro pozorování Marsu a Saturnu
Z výrazných planet, pozorovatelných pouhým okem, zůstanou na obloze během června viditelné celkem tři: Jupiter, Mars a Saturn. Jupiter je viditelný po celý červen během první poloviny noci nad jihozápadem až západem. Podmínky pro jeho pozorování se však pozvolna zhoršují. Pro pozorování Marsu zůstávají během června stále nejlepší podmínky v tomto roce, a to přesto, že se nachází poměrně nízko nad obzorem. Nejlepší podmínky pro pozorování planety nastávají kolem půlnoci, kdy planeta kulminuje. Východně od Marsu putuje jižními partiemi souhvězdí Hadonoše planeta Saturn. Ta se objevuje nedlouho po Marsu a zůstává rovněž nízko nad obzorem. Saturn má podobné podmínky na pozorování jako Mars a právě na začátku června jsou z celého letošního roku nejlepší.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. června | 4 h 49 min | 20 h 41 min |
| 15. června | 4 h 44 min | 20 h 51 min |
V první polovině června je Slunce do znamení Blíženců.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| nov | 5. června | 5 h 23 min | 20 h 57 min |
| První čtvrt | 12. června | 12 h 44 min | 1 h 00 min |
Planety na noční obloze
- Merkur je nepozorovatelný.
- Venuše je nepozorovatelná.
- Mars je viditelný po většinu noci kromě rána.
- Jupiter je viditelný v první polovině noci.
- Saturn je viditelný po celou noc.
- Uran je viditelný ve druhé polovině června ráno, nízko nad východem.
- Neptun viditelný ve druhé polovině noci nad jihovýchodem.
Úkazy na nebi
- 3. června – Saturn v opozici se Sluncem.
- 11. června – setkání dorůstajícího Měsíce a Jupitera na večerní obloze nízko nad západem.
- 14. června – setkání Měsíce a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze nad jihozápadem.
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
