Noční obloha v lednu: Dokonalý výhled na „dvojče“ Země

Pozorování Venuše přeje také fakt, že se na počátku tohoto roku nachází na obloze ve velké úhlové vzdálenosti od Slunce. I po setmění ji tak ještě zastihneme vysoko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře (od 23. ledna pak v Rybách). Nejdál od naší denní hvězdy – 47 úhlových stupňů – bude 12. ledna, kdy se ocitne v tzv. největší východní elongaci. V tomto období bude Venuše zapadat asi čtyři hodiny po Slunci.

Když se Venuše červená

Jak moc bude Venuše jasná, pochopíme při srovnání s nejjasnější hvězdou noční oblohy, na niž se ostatně můžeme v lednu a v únoru také podívat. Jedná se o Siria ze souhvězdí Velkého psa, jehož hvězdná velikost dosahuje −1,5 mag. Venuše přitom bude ještě 17× jasnější (−4,6 mag) a navíc její jasnost až do 17. února stále pozvolna poroste. Očima však tuto změnu již nepostřehneme. 

Podobně jako ostatní planety, ani druhá členka našeho solárního systému nezáří vlastním světlem, ale odráží světlo ze Slunce. Podstatné ovšem je, že její povrch halí souvislá vrstva neprostupných bělavých oblaků, od nichž se dopadající sluneční paprsky odrážejí velmi účinně – mimo jiné i směrem k Zemi. Za nápadností Venuše na pozemské obloze tak vedle blízkosti k naší planetě stojí i tamní atmosféra.

Zatímco vysoko na nebi bude Venuše vypadat jako bílý zářící bod, nízko nad horizontem se její vzhled změní. Patrné bude zejména zežloutnutí, až zčervenání, které důvěrně známe třeba u Slunce či Měsíce. V hustých přízemních vrstvách zemské atmosféry se totiž velmi účinně rozptyluje modrá složka z bílého světla planety, zatímco červená složka putuje dál původním směrem. Přesněji řečeno tak dochází k „odmodrání“ Venuše, následkem čehož planeta získává načervenalý nádech. Občas se však setkáme i s duhovým zabarvením.

Východy a západy Slunce

Dne 19. ledna 2017 ve 22:23 SEČ vstupuje Slunce do znamení Vodnáře.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – viditelný v polovině ledna ráno nízko nad jihovýchodem
• Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
• Mars – viditelný večer vysoko nad jihozápadem
• Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci
• Saturn – viditelný na sklonku ledna ráno nízko nad jihovýchodem
• Uran – viditelný v první polovině noci nízko nad jihozápadem
• Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Úkazy na nebi

• 1. ledna – setkání Marsu a Neptunu na večerní obloze nad jihozápadem. Neptun se bude nacházet cca 0,25 úhlového stupně západně od Marsu.
• 2. a 3. ledna – setkání úzkého měsíčního srpku, Venuše a Marsu na večerní obloze nad jihozápadem
• 3. ledna – maximum meteorického roje Kvadrantid
• 4. ledna – Země nejblíž Slunci v roce 2017 (147,1 milionu kilometrů)
• 12. ledna – Venuše v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 47° od Slunce)
• 12. ledna – setkání Venuše a Neptunu na večerní obloze nad jihozápadem. Neptun se bude nacházet cca 0,4° úhlového stupně jižně od Venuše.
• 14. ledna – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
• 19. ledna – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze
• 19. ledna – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 24° od Slunce)
• 23. a 24. ledna – setkání úzkého měsíčního srpku, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihovýchodem
• 26. ledna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Merkuru krátce před východem Slunce nad jihovýchodem
• 31. ledna – setkání úzkého měsíčního srpku, Venuše a Marsu na večerní obloze nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno