Německé prámy Siebel: Göringovi orli na Ladožském jezeře

19.02.2019 - Jiří Suchánek



Prámy pro Luftwaffe navrhl konstruktér Fritz Siebel v rámci německých příprav na vylodění v Anglii (operace Seelöwe). Jednalo se o uzavřené ženijní pontony spojené plochou palubou, na níž se daly umístit různé nástavby. V průběhu času vzniklo několik základních variant a modernizací.

Pro pěchotu i dělostřelce

Transportní verze nesla většinou automatické protiletadlové zbraně v rážích 15, 20 nebo 37 mm, naproti tomu plavidlo dělostřelecké podpory se mohlo chlubit až čtyřmi obávanými „osmaosmdesátkami“. Sériová výroba Siebelových prámů začala jako společný projekt Luftwaffe a pozemního vojska v září 1940 v Antverpách a posléze se rozběhla i v dalších, většinou menších loděnicích.

I když byla operace Seelöwe nakonec odložena na neurčito, Luftwaffe ve výrobě prámů pokračovala a nasadila je na řadě bojišť. Na východní frontě se prámy Siebel poprvé objevily již v červenci 1941 na hladině Černého moře, barevné snímky na této dvoustraně však byly pořízeny 13. srpna 1942 na dalekém severu na Ladožském jezeře. Tam působily v rámci takzvaného Štábu prámů Východ (Einsatzstab Fähre Ost).

Štábu prámů Východ

Ten sdružoval flotily prámů II a III (Luftwaffen-Fährenflotille), které byly pro službu u Leningradu zformovány v květnu 1942 v Antverpách. Na místo určení dorazila technika (včetně 23 prámů) a 2 323 mužů postupně mezi 13. červnem a 15. srpnem a hlavní základnou se jim stalo městečko Lahdepohja. Prámy se nicméně do bojových akcí ve větší míře nezapojily. Jednou z mála známých operací je účast na nájezdu na malý ostrůvek Suhosaari (Sukho) v jižní části Ladožského jezera, na kterém se nacházel maják a sovětská posádka v síle zhruba 90 mužů vyzbrojených třemi kanony ráže 100 mm a několika kulomety v opevněných postaveních.

TIP: Polní divize Luftwaffe: Orli bez křídel

Úder, který se odehrál v noci na 22. října 1942, ale neměl zásadnější taktický význam a zprávy o jeho výsledku se v různých zdrojích liší. Ty německé uvádějí, že se nájezdníkům podařilo podpálit maják, zničit radiostanici a umlčet dvě děla, ovšem za cenu 18 padlých, 57 raněných a čtyř nezvěstných vojáků stejně jako pěti odepsaných plavidel, z toho čtyř prámů (pouze jeden ale potopila sovětská palba). Již v listopadu 1942 byl Štáb prámů Východ rozpuštěn a obě flotily čekalo nasazení ve Středozemním moři. 

  • Zdroj textu

    II. světová

  • Zdroj fotografií

    SA Kuva


Další články v sekci