Naši předkové to uměli rozjet: Jak se slavil masopust v českých zemích?

Masopustní veselí, se v detailech lišilo, kraj od kraje. Různou podobu mělo i v různých společenských vrstvách. Zatímco aristokracie měla masopust spojený s bohatými karnevalovými bály, nejchudší vrstvy se spokojili s vesnickou tancovačkou a trochou lepšího jídla.

Muzika a dobré jídlo

Masopust byl svátek, který obvykle začínal svátkem Tří králů a končil popeleční středou. Bylo to období, kdy se mohlo zdát, že jediným účelem bylo se dosyta najíst. Obecně byl masopust považován za svátek jídla, a to z jednoho prostého důvodu. Po něm následovalo čtyřicetidenní období půstu před Velikonocemi.

Hlavní zábava většinou začínala o „masopustní neděli“, kdy se rodina sešla u bohatého oběda. Samozřejmě se jeho složení lišilo podle finančních možností. Obvyklé byly vepřové hody, klobásy, slanina, ale také boží milosti a koblihy smažené na másle. Vše se také hojně zapíjelo pálenkou a pivem. Nedělní oběd se ale dlouho neprotahoval, všichni se museli připravit na večerní zábavu. Chodilo se do hospody k muzice a někde jen na náves, kde se tancovačka protáhla až do rána. Také pondělí bylo ve znamení oslav. V některých vesnicích se pořádal tzv. mužovský bál, kam neměla přístup svobodná chasa. Všechno se připravovalo na vrchol masopustu, což byl úterní průvod maškar.

Maškarní průvod neměl žádná daná pravidla. Masky chodily dům od domu a záleželo jen na nich, jak pobavit přihlížející. Někdy je doprovázela muzika a na každém zastavení je čekalo občerstvení v podobě pálenky a piva. Na návsi nebo v hospodě se hrály divadelní hry secvičené většinou žáky místní školy a celá společnost se postupně přesunula někam do tepla. Výběr masek byl velice různorodý. Přesto se objevovaly i tradiční masky, které se rok od roku opakovaly. Patřil mezi ně např. medvěd s medvědářem, tzv. klibna – kobyla, bába s nůší, kominík nebo kozel. Masopustní veselí se blížilo ke konci spolu s úterní půlnocí. Odbytím dvanácté hodiny odtroubil ponocný konec masopustu a zábava musela ustat. Lidé věřili, že pokud by tancovali přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel v podobě cizince v zeleném kabátě. Masopust skončil a popeleční středa už byla zcela v postním duchu.