NASA musí postavit speciální laboratoř: Má ochránit Zemi před mimozemskými organismy
V příští dekádě by se v rámci mise Mars Sample Return měly na Zemi vrátit vzorky, které na rudé planetě pilně sbírá rover Perseverance. Představují tyto vzorky hrozbu pro pozemšťany a jaká opatření NASA připravuje?
Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky.
„Je možné, že na Marsu jsou patogeny,“ napsal Sagan a pokračoval: „Organismy, které by mohly způsobit ohromné biologické škody, pokud by byly převezeny na Zemi - Marťanský mor“. Podobné scénáře, jaké si představil třeba i Michael Crichton v románu Kmen Andromeda, popisují mimozemské organismy, které se na Zem „svezou“ na vzorcích materiálu z jiných planet a naruší místní biosféru. „Pravděpodobnost, že takové patogeny existují, je malá. Ale ani s malou pravděpodobností si nemůžeme dovolit riskovat miliardy životů,“ napsal Sagan.
Kontejner pro vzorky z Marsu (zdroj: ESA)
Vědci o Saganových varováních dlouho přemýšleli pouze hypoteticky. S postupem času ale začalo být nutné přijímat konkrétní kroky, abychom předešli vnější kontaminaci. NASA a Evropská vesmírná agentura se chystají na společnou misi Mars Sample Return. Vozítko na rudé planetě momentálně sbírá materiály, které později vyzvedne jiné vesmírné plavidlo a přiveze je zpět na Zem. Nikdo nemůže s jistotou říct, že tyto vzorky nebudou obsahovat organismy škodlivé pozemšťanům.
Hlavně opatrně
„Pravděpodobnost že by (vzorky) způsobily kontaminaci není nulová. Proto se připravujeme dopředu,“ řekla pro The New York Times Andrea Harringtonová, která se v NASA specializuje na odběr vzorků na Marsu. Agentura proto plánuje zacházet se vzorky z jiných planet stejně, jako třeba zdravotnická zařízení zacházejí se vzorky eboly: opatrně.
„Opatrně“ v tomto případě znamená, že ve chvíli, kdy vzorky z Marsu dopadnou na Zem, musejí být neprodleně uzavřeny v budově nazvané „zařízení pro příjem vzorků“. Taková budova bude podle organizátorů mise muset splňovat nejvyšší, čtvrtou, úroveň biologického zabezpečení, do níž spadají i ty nejnebezpečnější patogeny, které současná věda zná. Místnost pro uchování vzorků musí být i naprosto čistá, aby naopak cokoli pozemského nekontaminovalo vzorky z Marsu.
NASA nemá času nazbyt; pokud se vzorky z mise vrátí včas, přistane půda a kameny z Marsu na zemi v polovině 30. let. To je sice dost na postavení zařízení pro příjem vzorků, ale jen pod podmínkou, že stavba půjde podle plánu bez překážek, například politických.
TIP: Proč musela shořet sonda Cassini? Kvůli obavám NASA z kontaminace měsíců
Jelikož žádná existující laboratoř nebyla pro potřeby NASA buď dost čistá nebo dost zabezpečená, navštívili vědci z vesmírné agentury včetně Andrey Harringtonové celkem 18 zařízení, kde se zabývají biologickými riziky a potřebují na to velmi čisté prostory a pokročilé vybavení. NASA doufá, že některé z nich poslouží jako inspirace a pomůžou při budování vlastní stavby.
Bakterie z Měsíce
Zkušenosti nám ukazují, že ani sebelepší sterilizace aparátů není dokonalá; tudíž je jisté, že jsme své vlastní mikroby zavlekli nejen na Mars ale i třeba na Venuši. Otázkou zůstává, zda tam mají šanci přežít. Některé životní formy jsou však opravdu odolné: Posádka Apolla 12 přivezla zpátky na Zemi součástky z automatu Surveyor 3, který na Měsíci přistál v dubnu 1967, a vědci na nich objevili vitální bakterie rodu Streptococcus. Zmíněné díly přitom rok a půl čelily kosmickému vakuu. Přestože bývá popsaný objev někdy zpochybňován (po návratu nebyly například dodrženy všechny postupy, které by vyloučily rekontaminaci), mimozemskou kontaminaci vyloučit nelze. Její případnou nebezpečnost však nedokážeme posoudit.
