Vědci v současné době rozlišují dva typy černých děr: hvězdné černé díry coby pozůstatky vývoje velmi hmotných stálic a černé veledíry, jež se nacházejí v centrech galaxií. O jejich vnitřní struktuře mnoho nevíme, protože známé fyzikální zákony tam v běžně podávané formě přestávají platit. Každého černého giganta však bez ohledu na to, co se skrývá uvnitř, obklopuje tzv. horizont událostí. Jde o plochu, na níž úniková rychlost dosahuje rychlosti světla. Částice vyskytující se nad horizontem událostí mohou od černé díry uniknout, ty pod ním už nikoliv.
TIP: Může existovat gravitační singularita bez horizontu událostí?
Uvedené platí pro modelové nenabité nerotující černé díry. Jejich rotující protějšky však mohou mít horizonty událostí hned dva: vnitřní a vnější. Jde o důsledek faktu, že masivní otáčející se objekty strhávají časoprostor ve svém okolí. Výsledek uvěznění fotonů, jenž definuje horizont událostí, tak závisí na tom, z jakého směru vůči rotaci foton přiletěl.
