Mrkev vás před infarktem neochrání! Proč není zelenina všespásnou potravinou?
Jezte hodně zeleniny, budete zdraví. Skutečně? Toto zažité moudro si vzali na mušku výzkumníci tří lékařských fakult proslulých univerzit a zjistili, že „zelený jídelníček“ rozhodně není tak zázračný, jak nám maminky tvrdily. Kdy zelenina opravdu pomáhá a kdy na ni spoléháme marně?
Udělat si jméno na tom, že senzačně zpochybníte nějaký zažitý fakt, je jednou z mnoha osvědčených cest, jak se ve světě alespoň na chvilku proslavit. Není to ale způsob, jakým by většinou o uznání usilovali badatelé z univerzit v Oxfordu, Bristolu a Hongkongu – ti už totiž ke kapacitám v oboru světové medicíny a výzkumu lidského zdraví dávno patří. I proto výsledky jejich několikaletého experimentu budí takový rozruch.
Tvrdí totiž, že bude třeba přehodnotit tezi o tom, že by nižší zastoupení zeleniny v každodenní potravě nějak výrazně nahrávalo vyššímu výskytu srdečně-cévních onemocnění. Nebo jinými slovy: O tom, zda budete jednou trpět kardiovaskulárním onemocněním (KVO), nejspíš nerozhoduje to, kolik zeleniny jste za život zatím spořádali.
Prostor pro pochybení
Lékařské studie, které svými závěry znějí fantasticky, honosí se přehnanou objevností anebo se tváří, že bourají nějaký zažitý mýtus, se vyplatí brát s rezervou. Vždycky. Často se ukáže, že jejich autoři se k fantastickému výsledku dobrali třeba tím, že podcenili nějaký kauzální faktor, jejich experiment běžel jen krátkou dobu, pozapomněli na kontrolní mechanismy, případně (to je asi nejčastější neduh) byla celá studie realizována na nějakém úsměvně minimálním statistickém vzorku, tedy jen na hrstce pacientů. To vše totiž může podobu výsledku dost zkreslit a v závěru podat falešnou výpověď.
Jenže tohle asi nebude případ studie uveřejněné vloni v únoru v prestižním odborném časopisu Frontiers in Nutrition. Její vzorek, selektovaný z půl milionu adeptů, totiž tvořilo 399 586 dobrovolníků, přičemž příprava studie běžela mezi léty 2006–2010 a poté „v terénu“ probíhala dalších 12 let. To je na současné uspěchané poměry neuvěřitelně důkladné. Nařknout tedy badatele z krátkého trvání nebo malého počtu účastníků experimentu rozhodně nemůžeme. Chybovat se dá i v práci s výsledky, zvlášť když jich je tolik. Tady se ale o jejich vyhodnocení postaralo analytické centrum, specializované na práci s velkými objemy dat. A samozřejmě, zkreslit výsledky mohou „netušené“ faktory. Třeba společenské postavení zkoumaných.
U „pokusných králíků“ – z 55 % šlo o ženy, průměrný věk účastníků činil 56 let – vědci sáhodlouze ověřovali jejich zdravotní stav, reprodukční historii, medikaci, socioekonomické a environmentální faktory. Nepodcenil se ani samotný průběh experimentu, dohlíželi na něj praktičtí ošetřující lékaři. A výsledky byly porovnávány s dalšími podobnými experimentálními studiemi z Evropy, na nichž se dohromady podílelo 585 000 lidí (a dalších 130 000 z Austrálie). Zkrátka a dobře, na zjevných i nezjevných nedostatcích tým autorů této studie prostě nenachytáme a jejich závěry bychom měli brát vážně. O co se vlastně pokoušeli?
Výběr jídla nehraje roli
V krátkosti: Vzali jednu kohortu věkem/generací vzájemně podobných lidí o počtu blížícím se 400 000 a ověřili si, jak moc zdraví tito lidé jsou a jak často a v jakém množství si dopřávají porce syrové a vařené zeleniny. Pak jen vyčkávali, průběžně monitorovali a kontrolovali... a po dvanácti letech spočetli, kolik z respondentů prodělalo zásadní onemocnění kardiovaskulárního systému: infarkt, zástavu srdce nebo cévní onemocnění žádající si hospitalizaci.
Hypotéza badatelů byla vlastně až úsměvně prostá. Dalo se předpokládat, že kdo si bude zeleninu dopřávat více, snižuje tím svou šanci na rozvoj KVO. Jenže co čert nechtěl, zrovna toto nebylo z výsledků úplně patrné. Po 12 letech bylo zaznamenáno u 399 586 účastníků experimentu celkem 18 052 velkých KVO. A bohužel, i 4 406 úmrtí spojených s KVO. Týkalo se to těch, kteří jedli méně syrové/vařené zeleniny? Ne. Vedlo se těm, kteří si pochutnávali na zelenině více, lépe? Jen o trochu a zdaleka ne tak, aby to bylo průkazné.
Kdo by čekal statisticky průkaznou salvu, která by jednoznačně smetla pochyby a direktivně potvrdila, že konzumace zeleniny je jedničkou v boji proti kardiovaskulárním onemocněním, čekal by marně. Nic takového se totiž neprokázalo. A ještě jednou, pro jistotu: Výsledky rozsáhlé studie, publikované v časopise Frontiers in Nutrition, ukazují, že vyšší konzumace vařené nebo nevařené zeleniny pravděpodobně nemá vliv na riziko vzniku KVO.
Znamená to, že vás rodiče celé dětství trápili zbytečně a tu brokolici jste vážně dojídat nemuseli? Částečně. Ti, kteří v rámci studie jedli syrové či vařené zeleniny více, skutečně měli zhruba o 15 % nižší riziko, že se dopracují k infarktu (oproti těm, kteří se zelenině spíše vyhýbali). Jenže když se vzaly v potaz možné socioekonomické, nutriční a zdravotně-medicínské faktory, původní „pozitivní“ efekt se výrazně oslabil až k neznatelnosti – o 80 %. Tím, že si badatelé dali tu práci a vyhodnotili u respondentů i všemožné vedlejší faktory, mohli průkazně vyvrátit jednoznačnost pozitivního vlivu konzumace zeleniny jako prevence proti KVO. A nastalo zemětřesení.
Zelenina byla trumfem!
Dnes se na propagaci zdravého životního stylu, módních dietách a nejrůznějších cílených vymezeních/omezeních konzumace určitých skupin potravin vydělávají miliardy dolarů. Když si někdo troufne tvrdit (a vědecky průkazně doloží), že to se zeleninou jako prevencí proti infarktu není až tak zázračné, zní vůči jejich byznysu se zdravím a lidskou důvěřivostí doslova kacířsky. A do společné studie tří univerzit začali okamžitě šít všichni, kteří se po zveřejnění výsledků mají co bát o své živobytí.
Kritikům vadilo například to, že studie přepočítávala konzumovanou zeleninu na vrchovaté polévkové lžíce (ne na gramy nebo šálky), takže byl vlastně průměrný denní příjem zeleniny poměrně malý (těch lžic bylo v průměru na den 5, z toho 2,2 lžíce zeleniny syrové a 2,8 vařené). Nebo že nebyly důsledně monitorovány úplně všechny potraviny, které účastníci za posledních 12 let snědli. I to, že mezi účastníky experimentu bylo zjevně málo veganů a vegetariánů, kteří zeleninu konzumují výrazně více než většinová populace. Nebo že bylo zastoupeno málo sportovců oddaných kalorickým tabulkám.
Kritici ovšem zapomněli, že cílem studie bylo zkoumat vliv konzumace zeleniny (ve vztahu ke KVO) u běžné, fádní a průměrné většinové populace, navíc u věkové kohorty, jež už není cílovou skupinou módních dietních trendů. A samozřejmě, ostře vynikal rozpor mezi konstatováním předchozích medicínských studií, které zeleninu jako prevenci KVO dokládaly.
Jeden z dílků skládačky
Badatelé ale nezpochybňovali to, že například obsahové látky jako alfa-tokoferol nebo karotenoidy mohou působit preventivně. Jen podrobnou analýzou souvisejících faktorů podtrhli, že význam jejich konzumace nebude pro prevenci KVO zásadní a že mnohem větší roli – než kolik zeleniny spořádáte – bude hrát to, jaký je váš životní styl. Pokud například žijete v konstantním stresu, necvičíte a bydlíte na zakouřeném předměstí, mrkví na talíři už to nespravíte.
Mrkev vám „pomůže“, když bydlíte v domě obklopeném zelení a zahradou. Když nekouříte a nepijete alkohol, když si můžete dovolit dvakrát do roka dovolenou u moře, pokud tedy zrovna netrávíte čas ježděním na kole, na crossfitu nebo běháním po parku. Když se nemusíte starat o pět dětí, ale ideálně můžete pečovat jen sami o sebe.
TIP: Konzumace zeleniny nechrání před kardiovaskulárními chorobami, zjistila rozsáhlá studie
Svoji práci zelenina zastane i v případě, že je váš životní styl celkově zdravý a bez stresu. Pokud pak výzkum prospěšnosti mrkve (nebo jakékoliv jiné zeleniny) postavíte právě na takové skupině lidí, zjistíte, že je báječnou prevencí před KVO. Jenže takový život z předních stránek katalogu je většině běžných smrtelníků vzdálený. A právě na ně badatelé cílili.
Zelenina je pořád dobrá, jen neblázněte
„Naše studie nenalezla důkazy pro tvrzení, že vyšší příjem zeleniny má ochranný efekt proti budoucímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění,“ říká hlavní autor studie, Qi Feng z oddělení Výzkumu veřejného zdraví při Univerzitě v Oxfordu. „Namísto toho naše analýzy potvrdily, že to, co vypadá jako pozitivní efekt příjmu zeleniny, je velmi pravděpodobně výsledkem zkreslení, které vychází z přidružených faktorů. Například socioekonomické situace jedinců.“ Takže máme zeleninu nechat být a odteď se stravovat jen slaninou? Rozhodně ne. Studie nerozporuje celkovou prospěšnost zeleniny, jen vyvrací, že by sama o sobě byla zázračnou prevencí proti srdečně-cévním onemocněním.
TIP: Zdraví na talíři: Která zelenina má nejvíc vitamínů?
„Vyvážená strava a udržování zdravé hmotnosti zůstávají i nadále důležitou součástí principů udržování dobrého zdraví, a tím i snižování rizika rozvoje závažných onemocnění, včetně některých druhů rakoviny,“ říká Ben Lacey, spoluautor studie. „Všeobecně se doporučuje jíst každý den alespoň pět porcí různých druhů ovoce a zeleniny.“ Zelenina obsahuje vlákninu, vitamíny, minerály a spoustu užitečných obsahových látek. Je chutná. Jen z ní prostě nesmíme dělat něco, co není. A neměli bychom zapomínat, že zdravý životní styl se nedá praktikovat jen přes mrkev na talíři.
