Mohla se česká kotlina zformovat následkem dopadu návštěvníka z kosmu?
K typickému reliéfu české kotliny, obklopenému prstencem pohraničních hor, se váže kuriózní historka. Někteří i velmi slavní vědci byli přesvědčeni, že vznikla jako důsledek dopadu obřího meteoritu...
Na počátku 17. století přirovnal Galileo Galilei dalekohledem pozorované měsíční krátery ke tvaru, který měla česká kotlina na renesančních a barokních mapách. Roku 1610 zmínil tuto podobu v díle nazvaném Sidereus Nuncius neboli „hvězdný posel“.
Pražská kráterová pánev
O několik století později, v roce 1988, studovali Farouk El-Baz a Michael D. Papagiannis z Boston University satelitní snímky Země pořízené z výšky 36 000 km družicí Meteosat. Když potom v literatuře našli, že se na území Československa vyskytují tektity vltavíny, utvrdili se v přesvědčení, že má naše teritorium a jeho pohraniční hory impaktní původ. Předpokládaný kráter o průměru asi 300 km nazvali „Pražská kráterová pánev“, a Papagiannis dokonce podle morfologie terénu odhadl jeho stáří na nesmyslných sto milionů let, tedy na přelom spodní a svrchní křídy.
Hypotézu však záhy vyvrátili čeští odborníci: Geologickým i geofyzikálním rozborem prokázali, že prstenec hor podél hranic netvoří okraje žádného kráteru, ale jde o relativně mladý útvar vzniklý standardními geologickými pochody.
K myšlence impaktního kráteru na našem území se později vrátil geolog a popularizátor vědy Petr Rajlich. Ani jeho propracovanější a geologicky lépe doložená představa, tzv. hypotéza Českého kráteru, se však mezi kolegy nedočkala obecného uznání. Pokud by se ovšem v budoucnu impaktní původ domnělé, zhruba dvě miliardy let staré struktury s průměrem asi 300–500 km přece jen potvrdil, šlo by o jeden z největších známých kráterů na Zemi, a dokonce v celé Sluneční soustavě.
TIP: Kosmické extrémy: Největší krátery ve Sluneční soustavě
A když už jsme zamířili domů, je třeba zmínit ještě jeden útvar: Kontroverzní struktura známá jako „Ševětínský kráter“ se nachází v jižních Čechách a má být stará asi 250 milionů let (období vzniku se shoduje s katastrofou na konci permského období), podle jiných údajů pak 75–85 milionů roků (svrchní křída). Její průměr činí přibližně 46 km, ani v tomto případě se však o skutečný kráter zřejmě nejedná.