Mír v nedohlednu: 5 nejdelších válek v lidských dějinách

Střet dvou světů

Název: reconquista
Kdy: 718–1492
Kde: Pyrenejský poloostrov

Slovo „reconquista“ znamená španělsky „znovudobytí“ a označuje zřejmě nejdelší válečný konflikt v dějinách. Odehrál se na Pyrenejském poloostrově, na nějž v roce 711 zaútočili mauři – muslimové ze severní Afriky – a během čtyřiceti let jej téměř celý opanovali. Opětovné nastolení křesťanské nadvlády zahájila v roce 718 bitva u Covadongy, v níž si vybojovalo nezávislost Asturské království na severu Španělska. Následující tlak křesťanských států trval až do roku 1492, kdy po dobytí Granady padl poslední islámský státní útvar na poloostrově. 

Osudové oslabení

Název: římsko-perské války
Kdy: 92 př. n. l. – 628 n. l.
Kde: Středomoří

Druhý nejdelší konflikt historie se vyvinul z dávných sporů mezi Římany a Parthskou říší, která se rozkládala především na území dnešního Íránu. Postupem času se ovšem měnila nejen bojiště, ale také válčící strany: V závěru již proti sobě stála vojska Východořímské říše (tedy Byzancie) a novoperského neboli sásánovského impéria pojmenovaného podle vládnoucí dynastie. Ačkoliv roku 628 uzavřely nakonec vyčerpané mocnosti mír, válka pro ně neskončila: Jejich oslabení využili Arabové, a zatímco Byzantince připravili „jen“ o východní provincie s výjimkou Anatólie, území Sásánovců si podmanili celé.

Bez jediného výstřelu

Název: 335letá válka
Kdy: 1651–1986
Kde: západní Evropa

Je to možná překvapivé, ale během tří století tohoto „konfliktu“ skutečně nepadl jediný výstřel. Válku vyhlásilo v roce 1651 Nizozemí nevelkému souostroví Scilly poblíž pobřeží britského Cornwallu. Právě tam se totiž během anglických občanských válek uchýlili poražení monarchisté. Nizozemí, jež stálo na straně vítězného parlamentu, proti nim vyslalo své loďstvo. Monarchisté se nakonec vzdali, a tak Nizozemci odpluli – jaksi se ovšem zapomnělo na vyhlášení míru. Konflikt tak formálně pokračoval, čehož si až po 335 letech všiml historik Roy Duncan, načež bylo konečně dojednáno příměří.

Evropa se rozpíná

Název: indiánské války
Kdy: 1622–1924
Kde: Severní Amerika

Masakrem v první anglické kolonii na území Severní Ameriky – Jamestownu – začal střet kultur, který historie zná jako indiánské války. Evropští osadníci zabírali půdu domorodých kmenů, a uvrhli tak kontinent do krvavého období, jež skončilo až po třech stoletích. Podle odhadů z roku 1894, které však nezohledňují posledních třicet let bojů, padlo v konfliktu na devatenáct tisíc osadníků a přibližně třicet tisíc indiánů. Skutečné ztráty na životech mohly být ovšem až o polovinu vyšší.  

Boj za nezávislost

Název: araukánské války
Kdy: 1536–1825
Kde: dnešní Chile

Nejdelší jihoamerický konflikt se odehrál mezi Španěly a domorodci na území dnešního Chile. Rozpoutala jej v roce 1536 bitva o Reynogüelén, kterou vyprovokovala vojska conquistadora Diega de Almagra. Domorodí Mapučové neboli Araukáni sice nejprve prohrávali, postupně se jim však podařilo průběh bojů zvrátit a od 17. století drželi pevnou hranici mezi svým a španělským územím. Válka utichla, ale zcela neskončila: V plné síle opět vzplála s následným bojem o nezávislost a vyvrcholila roku 1825, po osvobození Chile ze španělské nadvlády.