Meziplanetární sonda Juno se musela manévrem vyhnout zničení zatměním
Sondě Juno hrozilo, že bude příliš dlouho ve stínu Jupiteru. Zachránil ji náročný manévr
Vesmír je plný nebezpečí, Sluneční soustavu nevyjímaje. Vědci a inženýři si s tím musejí nějak poradit. Někdy jde o velmi složité a náročné situace, jako byl nedávný vynucený manévr americké meziplanetární sondy Juno. Ta operuje na oběžné dráze kolem Jupiteru a teď musela změnit svou oběžnou rychlost o 203 kilometrů za hodinu.
Sonda se musela vyhnout hrozbě, která je doposud velmi neobvyklá, i na poměry ve vesmíru. Sondě Juno totiž hrozil zánik zatměním (anglicky hezky „death by eclipse“). Kosmická plavidla zanikají různě, ale kvůli zatmění to obvykle není. Zní to možná trochu zvláštně, ale celou situaci snadno objasní dvě skutečnosti: 1. Jupiter je veliká planeta a 2. Sonda Juno je poháněná solární energií.
Záchrana před stínem obra
Pokud by nedošlo k záchrannému manévru, Juno by 3. listopadu prolétala ve stínu Jupiteru po dobu 12 hodin. A to by bývalo stačilo k tomu, aby sonda zcela vybila své baterie, které si dobíjí ze solárních panelů. Jestliže by se to stalo, tak by Juno bez energie v mrazivém vesmíru pravděpodobně nepřežila a operátoři by sondu už nedokázali oživit.
TIP: Dostaveníčko s vládcem bohů: Sonda Juno zítra vstoupí na oběžnou dráhu Jupitera
Aby NASA zabránila ztrátě cenné sondy, která nás teď zásobuje pozoruhodnými informace o největší planetě Sluneční soustavy, musela Juno podstoupit náročný manévr. Mezi 30. zářím a 1. říjnem (2019) zažehla svůj pohon na 10,5 hodiny, což bylo asi pětkrát déle, než dosavadní nejdelší zážeh pohonu tohoto druhu. Juno během manévru spotřebovala 73 kilogramů paliva. Manévr byl úspěšný, takže Juno by měla nadcházející průlet stínem Jupiteru bez potíží zvládnout.