Mexická Baja California: Ostře sledovaná křižovatka národů
V mexickém státě Baja California je rušno. Severní část Kalifornského poloostrova funguje jako přestupní stanice pro tisíce migrantů, kteří už od konce 19. století putují za novým domovem. Dnes mají sice nejvyšší podíl v tamní populaci mestikové, potomci bělochů a indiánů, ale další etnika je dohánějí
Barvy na vlajce státu Baja California mají shodnou symboliku jako na mexické standartě: Zelená značí nezávislost, bílá čistotu víry a červená jednotu smísení španělské a indiánské krve. Znak v bílém poli zobrazuje muže a ženu držící blesky coby symboly síly a kultury národa. Nápis nad jejich hlavami v překladu znamená „práce a sociální spravedlnost“.
Víc než polovina obyvatel mexického státu se soustředí v Tijuaně na samotných hranicích Kalifornie, s níž Baja California na severu sousedí. Proto také bylo v minulých dnech o městě slyšet daleko častěji než jindy. V poslední době se totiž ocitá v krizi pod tlakem několika tisíc zoufalých migrantů ze Střední Ameriky, zejména z Hondurasu, kteří jako karavana putují napříč celým Mexikem s jediným cílem – dostat se do USA. Z domoviny je vyhání chudoba a žalostné životní podmínky. Starosta milionové Tijuany Juan Manuel Gastélum už ovšem hovoří o humanitární krizi a žádá o mezinárodní pomoc.
Důvod, proč tisícihlavé davy směřují právě do těchto míst, je nasnadě: Metropole leží v tak těsném sousedství amerického San Diega, že z leteckého pohledu tvoří obě města jednu megapoli. Dělí je však ostře střežená hranice, považovaná za nejrušnější na světě. Zástupy totiž proudí oběma směry – zatímco uprchlíci se pokoušejí nelegálně dostat z jihu na sever, do Mexika denně jezdí tisíce Američanů za prací, turistikou a zejména na nákupy.
Zásluhou přistěhovalců
Se záplavou cizinců má Baja California odvěkou zkušenost. Na konci 19. století zažívala příliv dobrodruhů poté, co v okolí Ensenady vypukla zlatá horečka. Do té doby nevýznamná osada se během pár let proměnila v prosperující město. Napomohla tomu i prohibice v 30. letech, kdy na jih do Mexika mířily pro alkohol tisíce Američanů. Dále hromadně přicházeli také obyvatelé Blízkého i Dálného východu, přičemž šlo vůbec o první kalifornský region, kde se usadili například Číňané. Dnešní tři největší města, tedy Tijuana, Ensenada a Mexicali, vyrostla de facto zásluhou přistěhovalců.
Baja California – a zejména právě Tijuana – dlouho neměly nouzi ani o turisty hledající zábavu. V posledních letech však zájem o severomexické město dramaticky klesá, a nedávno se dokonce octilo mezi desítkou turisticky nejméně příznivých lokalit světa.
Ve stínu násilí
Tijuanu netrápí jen uprchlíci. Marně bojuje i s kriminalitou v podobě drog, prostituce či hazardu. Dvanáct z padesáti světových měst s nejvyšším výskytem vražd se nachází v Mexiku, přičemž Tijuaně patří nelichotivá pátá příčka. Na sto tisíc obyvatel tam loni připadlo sto násilných smrtí, což oproti předchozí statistice znamená 50% nárůst. V celonárodním srovnání si Baja California přesto nevede tak špatně. Pod hranicí chudoby žije „pouze“ 30 % tamních obyvatel, zatímco třeba v jižně položeném státě Chiapas jde o víc než 70 %. Svým HDP pak Baja California značně přispívá do mexického rozpočtu a v neposlední řadě nabízí jeden z nejpropracovanějších systémů univerzitního vzdělání v zemi.
Les pichlavých gigantů
Saguaro – gigantické kaktusy připomínající obří siluety lidí se vztyčenými pažemi – tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Sonorské pouště, jež zčásti zasahuje na území mexického státu. Jde o jediné místo, kde se nejvyšší sukulenty planety vyskytují. Průměrně dorůstají až patnácti metrů (stávající rekordman dosáhl dvojnásobku), dužnatý kmen měří i půl metru v průměru a pojme až 700 litrů vody. Saguaro přitom ostatní kaktusy předčí rovněž věkem: Nejstarší exempláře rostou v Sonorské poušti již 250 let. Čím starší pak rostlina je, tím víc ramen z jejího kmene raší.
Stručné dějiny
První osídlení dnešního Kalifornského poloostrova se datuje zhruba do roku 9000 př. n. l. Indiáni – zejména Cochimíové – vedli kočovný život, tudíž se u nich nerozvinulo zemědělství a živili se jako lovci a sběrači.
Tak je také poznali první evropští námořníci, kteří k tamním břehům dorazili v roce 1539 pod velením kapitána Francisca de Ulloy. Oblast se vydal prozkoumat z pověření Hernána Cortése, přičemž se domníval, že jde o ostrov. Pravdu odhalili teprve jeho následovníci, kteří celý poloostrov postupně zmapovali.
Františkáni vs. dominikáni
Na sklonku 17. století vznikla v Loretu, v dnešním státě Baja California Sur, první misionářská kolonie. Založili ji jezuité, kteří přišli s cílem obrátit indiány na křesťanství. Jejich zájmy se zpočátku soustředily na jižní část Kalifornského poloostrova, kde postupně zakládali nové a nové osady. Na sever pronikli až o několik desetiletí později, to už ovšem jejich vliv pomalu slábl. Jejich pozici převzali nejprve františkáni a vzápětí dominikáni.
Právě tehdy, v průběhu 18. století, vznikla v lokalitě většina současných nejvýznamnějších měst. Celá oblast na západním pobřeží kontinentu se oficiálně nacházela v rukou Španělů jako jejich kolonie Las Californias, načež se v roce 1804 neformálně rozdělila na sever spadající pod vliv františkánů a jih v působnosti dominikánů.
Málem v rukou USA
Severní část území, nazývaná Alta California, se v polovině 19. století začlenila do Spojených států. Roku 1917 pak nechybělo mnoho, a USA by získaly i Kalifornský poloostrov. Jeden z prominentních Mexičanů jej totiž nabídl senátorovi Henrymu Ashurstovi za padesát milionů dolarů, k podpisu smlouvy však nakonec nedošlo.
V roce 1930 se poloostrov dál rozdělil na Severní a Jižní teritorium, První se zařadilo mezi 31 současných mexických států v roce 1952, druhé jej následovalo o 22 let později.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 3 315 706; očekávaná doba dožití: 73,6 roku; prům. počet dětí: 1,84 na ženu; věková struktura: 27 % obyv. do 19 let, 4 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Mexicali má 689 775 obyv.; náboženství: 87 % křesťanství, 10 % ateismus, 3 % ostatní; oficiální jazyk: španělština; obyv. pod hranicí chudoby: 30,2 %; gramotnost: 95,7 %.
Politika
Státní zřízení: mexický federativní stát; guvernér: Francisco Vega de Lamadrid; volby: parlamentní volby se konají každé tři roky.
Ekonomika
HDP na hlavu: 19 900 USD (odhad z roku 2017; ČR – 35 500 USD); měna: mexické peso, s kurzem 1 : 1,24 Kč.
Geografie
Rozloha: 70 113 km², o něco méně než ČR; charakter území: při pobřeží nížiny, v centru se zvedá mohutné pohoří Sierra de San Pedro Mártir; podnebí: středomořské se suchými, horkými léty a mírnými deštivými zimami; v horách alpinské s mírnými léty a mrazivými zimami; min. noční / max. denní teploty (°C) v Mexicali: leden–březen 8–15/20–23, duben–červen 17–24/26–32, červenec–září 23–28/33–34, říjen–prosinec 11–20/24–28; nejnižší a nejvyšší bod: Tichý oceán (0 m) / Picacho del Diablo (3 100 m).