Město mezi vinohrady: Mikulov se stal za vlády Ditrichštejnů perlou Moravy

Jihomoravský Mikulov leží co by kamenem dohodil k rakouským hranicím. V 19. století ho minula železnice a během komunismu zůstávalo kvůli blízkosti pohraničí v izolaci, což mu pomohlo udržet si historický ráz. Dnes patří Mikulov k nejoblíbenějším cílům turistů v České republice, a to nejen v létě a během vinobraní, kdy se místní kraj mění v ráj cyklistů.

Ditrichštejnská chlouba

Za období zrodu Mikulova lze pokládat počátek 12. století. Tehdy se zde rozkládala nevelká trhová osada. Na kopci, na němž se dnes nachází barokní zámek, stávala dřevěná tvrz, kterou nechal přestavět do kamenné hradní podoby Přemysl Otakar I. nebo jeho bratr Vladislav Jindřich. V polovině 13. století se hrad dostal z přemyslovských rukou do držení mocného rodu Lichtenštejnů, jemuž patřil až do 16. století. Mezitím se přilehlá osada proměnila v městečko a roku 1410 se dočkala povýšení na město.

Nejslavnější éra Mikulova však souvisí až s rodem Ditrichštejnů. Patrně nejmocnějším vládcem na mikulovském panství se stal František kardinál z Ditrichštejna, rádce několika císařů a významný politik dramatické první poloviny 17. století. Kardinál strávil velkou část mládí ve Španělsku a Itálii, a tak není divu, že si zamiloval slunečný a takřka středomořsky působící Mikulov, obklopený mírně se vlnící krajinou a bílými skálami. Vzhledem ke svému postavení (občas je dokonce přezdíván „moravský král“) se zapsal nejen do politických dějin, ale poznamenal i podobu Mikulova a jeho okolí. Zasloužil se o barokní úpravu zámku, ale třeba i založení Křížové cesty na přilehlém Svatém kopečku.

TIP: Zapomenuté delikatesy jižní Moravy: Je libo slaninovou marmeládu?

Roku 1719 stihla město krutá rána, když ho zpustošil požár. Plameny zachvátily také zámek, který vyhořel ještě jednou, během osvobozovacích bojů v dubnu 1945. Jestli za to mohli Němci nebo vojáci Rudé armády, zůstává dodnes otázkou. V každém případě byl naštěstí zámek obnoven.

Není to zdaleka vše, co nám Ditrichštejnové v Mikulově zanechali – mimo jiné po nich zůstala například velkolepá rodinná hrobka. Místní památky souvisejí rovněž s židovským osídlením. Jeho historie sahá do roku 1421, kdy do Mikulova přibyli Židé vypovězení z Rakous. Jejich obec patřila až do druhé světové války k nejvýznamnějším u nás, což dokládá fakt, že zde po několik století sídlil moravský zemský rabín.