Madona přistěhovalců: Snímek Dorothey Langeové se stal ikonou americké historie

Ve třicátých letech zavedl Franklin D. Roosevelt řadu opatření na zmírnění dopadů Velké hospodářské krize známých jako New Deal (Nový úděl). Jeho součástí bylo také pomocí fotografie vyhledat a zdokumentovat sociální problémy v zemi. Snímek Dorothey Langeové z roku 1936 se stal ikonou této éry americké historie

29.05.2021 - Andrea Poláčková



Madona či Matka přistěhovalců, jak je tenhle snímek znám, s utkvělým pohledem do naprosto nejisté budoucnosti vyjadřovala odhodlání přežít. „Nese v sobě veškeré utrpení lidstva, ale také vytrvalost. Krotkost i zvláštní odvahu…,“ řekl o fotografii Roy Stryker, organizátor projektu. V knihovně Kongresu, kde je snímek uložen, jej popsali takto: „Jedná se o opuštěnou sběračku hrachu v Kalifornii, matku sedmi dětí, ve věku třicet dva let, Nipomo, Kalifornie.“

Identitu oné ženy odhalil až v sedmdesátých letech reportér kalifornských novin, když ji objevil v karavanu v Modestu, a svět obletěla zpráva agentury Associated Press s titulkem „Žena bojuje proti šílenství kolem slavné fotografie z období Velké krize“. Florence Owen Thompsonová, jak se ta žena jmenovala, tehdy mimo jiné řekla: „Přála bych si, aby mě (Langeová) nikdy nevyfotila. Nemám z té fotky ani cent. Neptala se mě na jméno. Říkala, že ji neprodá a že mi jednu pošle. Nikdy to neudělala.“

Sběrači hrášku

Florence se narodila v září 1903 v čerokézské rodině na indiánském teritoriu v Oklahomě. V 17 letech se vdala, narodily se jí děti a rodina migrovala za prací po pilách a farmách v údolí Sacramenta. Když byla znovu těhotná, manžel zemřel na tuberkulózu. Později se seznámila s mužem, s nímž měla údajně další tři ratolesti. „Pracovala jsem v nemocnicích, barech, vařila jsem, chodila na pole (…), jen abych uživila své děti.“

V březnu 1936 cestovali z řepných polí v kalifornském Imperial Valley směrem na Watsonwill, kde chtěli najít práci při sklizni salátu. Na cestě se jim ale porouchalo auto, a tak museli zakotvit v táboře v Nipomu, kde se sjelo na tři tisíce sběračů hrášku. Ten ale pomrzl, a tak lidé zůstali bez práce a o hladu.

Když se John, Florencin muž, vydal se syny do města, aby auto opravili, přijela do tábora fotografka Dorothea Langeová, která pracovala pro výše uvedený projekt. Původně sem vlastně vůbec neměla namířeno a odbočku na Nipomo přejela, pak ale poslechla jistou intuici, a vrátila se. K Thompsonové s dětmi ji „jako by přitahovala magnetická síla“.

Paradoxy

„Viděla jsem ji a přistoupila k té hladové a zoufalé matce (…) Opravdu si nepamatuji, jak jsem jí vysvětlila mou přítomnost a přítomnost mého fotoaparátu, ale pamatuji si, že se mne na nic nezeptala,“ uvedla později fotografka, která na místě pořídila šest snímků. „Já jsem se na její jméno nebo příběh neptala. Řekla mi sama, že jí je 32 let. Řekla mi, že přežívají na zmrzlé zelenině ze zmrzlých polí a ptáků, které děti pozabíjely (…) Seděla tam opřena o stan obklopena svými dětmi a zdálo se, jako by věděla, že mé fotografie jí mohou pomoci, a tak ona pomohla mně. Skoro v tom byla taková rovnocennost.“

Florence evidentně nečekala, že fotka bude zveřejněna. Langeová ji poskytla agentuře fungující v rámci programu New Deal, ale objevila se i v San Francisco News se zprávou, že v Nipomu hladoví tisíce dělníků bez práce. Když během pár dní dorazily do tábora zásoby potravin, Florence s rodinou už tu nebyla. Sklízeli salát u Watsonwille.

Langeová pracovala pro federální vládu a snímek se stal veřejným majetkem, proto za něj nikdy – přestože jí přinesl slávu – nedostala honorář. Nicméně po její smrti na konci šedesátých let byly objeveny autorské tisky s ručně psanými poznámkami fotografky. Na aukci v Sotheby‘s jeden koupilo Getty Museum za 244 500 dolarů, jiný byl vydražen v Christie‘s za 141 500 dolarů.

TIP: Ikonický snímek 20. století: Kdo byl neznámý mladík s modrýma očima?

Florence pomohla sláva alespoň k tomu, že když onemocněla, sešlo se na žádost jejích dětí o finanční pomoc 25 000 dolarů na její léčbu. Roku 1983 zemřela na rakovinu. Na jejím hrobě stojí nápis: Florence Leona Thompson, Matka přistěhovalců – Legenda síly amerického mateřství

Jak řekla její dcera Katherine, „byla to velmi silná žena“. „Nikdy jsme neměli moc, ale ona se vždycky postarala o to, abychom měli alespoň něco.“ Podle ní se rodina za fotku, respektive za svou chudobu styděla, a teprve když se s finanční pomocí sešly i tisíce dopisů se slovy uznání a obdivu, dopřáli si pocit pýchy. 


Další články v sekci