Liška pod znamením kříže: První vladařské měsíce Zikmunda Lucemburského
Byl to právě Zikmund, kdo vedl roku 1420 první křížovou výpravu proti husitům
Když se v srpnu roku 1419 Zikmund Lucemburský dozvěděl, že jeho bratr Václav IV. zemřel a on po něm zdědil českou korunu, nemohl rovnou přijet do Čech, protože bránil Valašsko ve svém Uherském království před Turky. Do Brna dorazil v prosinci 1419 a na povánočním zemském sněmu přijal hold mnoha českých a moravských pánů, kteří ho potvrdili příštím českým králem, ale žádali na něm potvrzení povolení laického přijímání z kalicha. Zikmundovi to bylo osobně jedno, ale chápal, že papež s tím asi souhlasit nebude. Proto zatím předběžně kalich potvrdil s tím, že se věc časem dořeší.
Výhružné tresty ve Vratislavi
Po novém roce v lednu 1420 zamířil rovnou do Slezska, další vedlejší země Koruny české, která však nepodlehla husitské ideologii a stála pevně na katolické straně. I proto král zvolil Vratislav, druhé největší město českých zemí, za základnu svých příštích akcí.
Hned zkraje nechal mučit dva zajaté Pražany, kteří přijeli do Vratislavi na výroční trh, aby odvrhli svou husitskou víru. Měšťan Krása neustoupil ani pod hrozbou bolesti a smrti, takže byl popraven, ale pražský student Mikuláš před popravou rezignoval.
Zikmund ho poslal do Prahy jako posla se vzkazem, že kdo se nepodvolí katolické církvi, toho čeká tvrdý trest. Poté nechal přečíst bulu papeže Martina V. Omnium plasmatoris Domini, v níž vyhlásil křížové tažení proti husitství. Jejím vedením pověřil papež právě římského krále Zikmunda Lucemburského.
TIP: Zikmund Lucemburský: Pragmatik, který se nevyhýbal ženám ani vínu
Tím ovšem překvapil české pány, kteří takový zásah nečekali. I kališničtí šlechtici plánovali Zikmunda víceméně podpořit jako právoplatného dědice koruny, ač ho většinou neměli příliš v lásce, ovšem za nových podmínek jim touhle sousto zhořklo v ústech.
Nejvíc byl zřejmě rozhořčen nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartenberka, dosud věrný králův příznivec. Zatímco se ve Vratislavi na všeobecnou výzvu pomalu scházela vojska křížové výpravy z různých oblastí říše, rozjel se do Prahy a v dubnu se oficiálně spojil s Pražany, jimž vydal do rukou Pražský hrad, dosud držený královskou posádkou.