Lilie, nebo kosatec: Jaká květina zdobí ve skutečnosti znak francouzských králů?
Kde se ve znaku francouzských králů vzaly ušlechtilé lilie, které se pak přenesly i do naší heraldiky? A opravdu se jednalo o tuhle, a ne o jinou květinu?
Francký král Chlodvík I. z dynastie Merovejců (481–511) se zasloužil o to, že Frankové přijali křesťanství a zvětšili svou říši o nová území. Podle legendy nosil Chlodvík původně na svém plášti nikoli znak vznešené lilie, ale odporné pohanské ropuchy. Možná to však bylo zcela jinak…
Květ hodný krále
V roce 507 porazil král Franků v bitvě u Vouillé Vizigóty a rozšířil svůj stát až k Pyrenejím. Bitva se odehrála u nevelké řeky poblíž města La Rochelle. Břehy byly v těch místech porostlé žlutými kosatci, které vítězný panovník přijal za svůj znak. Iris, označovaný v germánském jazyku Franků jako „lisbloem“ svedl následující generace k omylu, že šlo o „la fleur de lis“, tedy květ lilie. Tak se stalo, že roku 1179 se emblém kosatce dostal do zemského znaku Francie a pak do erbu francouzských králů jako zlatá lilie. Postupem let zdomácněla tato květina na více než pěti stech francouzských rodových erbech, znacích měst a korporací. Pak se dostala přes dynastii Anjouovců do Uher a také do české a moravské heraldiky.
U nás ji má ve znaku město Litomyšl. Z domácích rodů ji přijaly některé vladycké rodiny, mimo jiné Beřkovští ze Šebířova a Prakšičtí a Ždáničtí ze Zástřizl. Šest zlatých lilií zdobí i erb hrabat Bruntálských z Vrbna. Motiv lilie se objevuje i na obruči české svatováclavské koruny. Byl nepochybně inspirován francouzským vzorem.
Obrácené lilie
Symbolem Napoleonova prvního císařství se stala včela respektive cikáda. Nová dynastie totiž potřebovala tvar, který by připomínal zaužívané lilie a zároveň měl výrazný symbolický přesah. Včela jako symbol nesmrtelnosti a vzkříšení byla ideální. (Mrtví spartští králové se dokonce uchovávali v medu, aby jejich těla déle odolávala rozkladu.)
Motiv medonosného hmyzu byl nalezen v roce 1653 na hrobce Childericha I., což byl zakladatel dynastie a otec již zmiňovaného Chlodvíka. Motiv roje s devizou „Neužívá žihadla král, kterému se podobáme“ se objevuje i na plášti Ludvíka XII. (1498–1515).
Lilie a kosatce v řeči symbolů
Symbol lilie je velmi starý a liliového boha uctívali již Peršané v Súsách. Jako ornament se tento květ objevuje na egyptských stavbách a v antice věřili, že vzešel z Junonina mléka, které ukáplo na zem. Ve Starém zákoně představuje lilie neobyčejnou Boží přízeň. Bernard z Clairvaux (1090–1153) ji vztáhl na Pannu Marii a církev Kristovu a od této doby je známá především jako symbol tělesné a duševní čistoty.
V Novém zákoně Ježíš říká: „A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich.“ Ve výjevu „zvěstování“ se lilie objevuje od 14. století. Jako atribut je nerozdělitelně spjata se svatým Antonínem Paduánským, svatým Tomášem Akvinským, svatým Josefem a mnoha a mnoha dalšími.
Záměna lilie s kosatcem vlastně není až tak překvapivá. I iris patří mezi známé mariánské květiny. Většinou však představuje spíš vtělení Krista. Lilie a kosatec se dohromady objevují například na obraze takzvané Medicejské madony od Rogiera van den Weydena. V secesi iris představuje mužský princip, pravděpodobně kvůli svým špičatým „mužským“ tvarům.
