Láska až za hrob: 5 zvířecích sexy hrátek, které končí smrtí
Příroda je plná paradoxů a k těm největším patří fakt, že je u mnoha druhů nedílnou součástí páření také smrt jednoho, nebo rovnou obou rodičů. Následujícím živočichům vybuchují penisy, požírají je jejich vlastní samičky nebo umírají na sexuální vyčerpání
Kopulační maraton
Druh: kunovec velký
Kde: Austrálie
Každou zimu, když pro samičky kunovce velkého nastane období plodnosti, rozpoutají samečci pářící šílenství a své něžné protějšky „loví“: Násilím je chytí za krk a odtáhnou je do soukromí, načež s nimi kopulují. Milostný akt vrcholí pouze drobnými ejakulacemi spermatu, proto jej samečci pro jistotu několikrát opakují: Páření tak může trvat třeba tři hodiny, nebo i celý den. Navíc se jedná o značně násilný a divoký „maraton“ – zahrnuje mimo jiné kousání a škrábání, tudíž se nezřídka stává, že samička horlivost svého protějšku nezvládne a během páření umře. Rozzuření samci pak mrtvá těla požírají.
Explozivní láska
Druh: včela medonosná
Kde: celý svět kromě pólů
U včel medonosných se oplodnění odehrává přímo za letu: Královna vyrazí z úlu v doprovodu nespočtu trubců, z nichž si nakonec vybere asi tucet a s nimi se posléze pustí do díla. Vyvrcholení samečků je přitom doslova explozivní – penisy v těle včelí matky „vybuchují“ a zaplavují její útroby spermatem. Na konci plodného letu je panovnice roje dostatečně geneticky vybavená k tomu, aby styk nemusela již nikdy opakovat, a následující až tři roky života stráví kladením vajíček. Pro trubce je explozivní vyvrcholení obvykle smrtelné.
Smrt vyčerpáním
Druh: vakomyš černoocasá
Kde: Austrálie
Australské vakomyši patří mezi savce s nejzvláštnějšími zvyky při rozmnožování – a pro zástupce druhu černoocasých je sex dokonce natolik vyčerpávající, že je zabíjí. Samečci se rodí v listopadu, přibližně v srpnu následujícího roku pohlavně dospějí a pak už je nezajímá nic jiného než páření. Nejedí, nespí a celé dny pouze hledají samičku, s níž by mohli zplodit potomky. Jakmile svou „oběť“ najdou, oplodňují ji mnohdy až dvanáct hodin v kuse, načež vyrážejí shánět další partnerku. Aby dokázali udržet divoké tempo, potlačují dokonce svůj imunitní systém, který by je nutil odpočívat. Po několika týdnech nepřetržité kopulace nakonec umírají vyčerpáním.
Marná sebekastrace
Druh: křižák pruhovaný
Kde: subtropické oblasti
Je všeobecně známo, že samičky černé vdovy požírají během páření své partnery. V pavoučí říši však nejde o nejkrutější smrt spojenou s rozmnožováním: Křižáci pruhovaní prožívají při souloži ještě vyšší úroveň utrpení v podobě sebekastrace. Samečci totiž tuší, že je po ejakulaci jejich „něžný protějšek“ sežere, a proto se pokoušejí získat čas na útěk tím, že si utrhnou penis a zanechají ho ve své družce. Studie však odhalily, že sebekastrace jako úniková metoda příliš nefunguje, a podstatná je tedy hlavně její druhotná funkce – nalíčit past na konkurenci: Pokud v sobě již samička penis má, zaskočí své další nápadníky tím, že na jejich vyvrcholení nečeká a sežere je dřív, než mohou ejakulovat.
Partnerka o hladu
Druh: kudlanka nábožná
Kde: Severní Amerika, Evropa, Asie
Kudlanky prosluly sexuální krvežíznivostí – samičky jednoduše ukousnou svému protějšku při páření hlavu. Pro mnohé druhy je dekapitace nedílnou součástí rozmnožování, neboť údajně přiměje pochroumanou tělesnou schránku k rychlejší ejakulaci. U jiných druhů končí páření smrtí asi jen ve třetině případů: Obvykle platí, že se samička do svého partnera pustí, jen když je při oplodnění skutečně hladová. Podtrhuje to fakt, že na rozdíl od lidí se zbytek živočichů věnuje koitu výhradně pro potřeby přežití druhu – a pokud samička není dostatečně nasycená, nemá zkrátka předpoklady pro zplození další generace.
