Krvavá cesta k moci: Kteří vládci vraždili kvůli koruně?
O Boleslavovi I. se obecně soudí, že se českého knížecího stolce zmocnil vraždou bratra Václava. Tento scénář se vší barvitostí přiživily křesťanské legendy o Václavově mučednické smrti, až by z toho měl člověk pocit, že šlo o výjimečně hanebný a vskutku ojedinělý zločin. Opak je však pravdou
Získat vládu odstraněním bližního svého patřilo k běžné politické praxi raného středověku. Meč, kopí, dýka, šíp a později i jed. I tak vypadaly účinné vnitropolitické nástroje. V tomto ohledu nebyl Boleslav I. zdaleka tou nejzlověstnější postavou.
Vybíjená mezi elitou
Boleslav III., vnuk Boleslava I., rozkázal svého mladšího bratra Jaromíra vykastrovat a nejmladšího bratra Oldřicha zabít. Zatímco Jaromír neunikl, Oldřichovi se podařilo vyváznout. Aby toho nebylo málo, nařídil Boleslav III. první vraždění Vršovců, čímž tento rod utvrdil v jejich nenávisti vůči Přemyslovcům. Byli to potom naopak Vršovci, kteří stáli za vraždou bezmocného knížete Jaromíra roku 1035, „když onen slepec seděl na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních“.
Vršovci také patrně stáli za vraždou knížete Břetislava II. roku 1100 a knížete Svatopluka roku 1109. Svatoplukovo zabití se stalo nepochybně odvetou za třetí vraždění Vršovců, kdy roku 1108 zlikvidovali ozbrojenci z rozkazu knížete na 3 000 členů rodu.
Vybíjená v nejvyšších kruzích se hrála i ve Velkomoravské říši. Kníže Rostislav, znepokojen ambicemi a politikou synovce Svatopluka, jej hodlal vlákat do pasti a odpravit, ale nakonec se vše odehrálo obráceně. Svatopluk se o tom dozvěděl a sám Rostislava roku 870 lapil a odstranil od vlády. Za podporu křesťanství prohlásila Rostislava pravoslavná církev za svatého.
Svatí vládci a mučedníci
Podobný osud měli již dříve i králové na Západě. Roku 523 zavraždil v rámci mocenského boje mezi Franky a Burgundy burgundského krále Sigismunda (Zikmunda) jeho bratranec Chlodomer, jeden ze čtyř synů Chlodvíka I., a spolu s ním i jeho ženu a děti. Všechny pak nechal svrhnout do studny. Krátce poté se stal Sigismund svatým a jako takový nabyl velkého významu pro České království roku 1366, kdy jeho ostatky přenesl do Prahy Karel IV. a učinil z něj zemského světce a patrona.
Zrádně zavražděn na lovu byl roku 679 i francký král Dagobert II., jenž byl v 11. století prohlášen za svatého, podobně jako jeho otec Sigebert III., velký zakladatel klášterů, kostelů a nemocnic.
Sjednoceni krví
Ne vždy vedlo vraždění ke svatosti, ale o to větší mohlo mít efektivitu. Roku 841 definitivně vyřešil dynastické spory v dnešním Skotsku král Kenneth Mac Alpin. Zemi tehdy ovládala dvě dominantní etnika – irští Skotové a domorodí Piktové. Ti mezi sebou vedli nekonečné války o svrchovanost nad zemí. Kenneth Mac Alpin, po otci Skot a po matce Pikt, se rozhodl věc vyřešit jednou provždy. Poté, co porazil Pikty v bitvě, pozval jejich krále Drusta IX. a dalších sedm předáků na hostinu, kde měl být dohodnut mír. Když se však Piktové dostavili, byli lapeni do pasti a do jednoho pobiti. Tak vzniklo sjednocené království Alba, dnešní Skotsko.
TIP: Smrt prchlivého vládce: Byl na Břetislava II. spáchán atentát?
Vraždou byla roku 980 sjednocena také Kyjevská Rus, když po několikaletých sporech o moc odstranil kníže Vladimír I. svého staršího bratra Jaropolka, který se již dříve ujal vlády vraždou bratra Olega.
