Krása spirálních galaxií: Jak vzniká galaktická příčka?

Spirální hvězdné ostrovy utváří jádro obklopené středovou výdutí, kolem níž se roztáčí poměrně tenký galaktický disk. Má charakter potenciálových vln a zdáli působí dojmem pevně ohraničených a propojených spirálních ramen. Kolem disku nalezneme ještě kulové halo, v němž přežívají velmi staré stálice, typicky v rámci kulových hvězdokup. U některých hvězdných ostrovů tohoto typu pozorujeme dvě dominantní ramena, která vycházejí z liniové struktury protínající středovou výduť. Popsaný útvar označují astronomové jako příčku a uvedené galaxie jsou pak spirální s příčkou. 

TIP: Spirální galaxie NGC 1398: Dokonalá kráska s příčkou

Podle současných představ, potvrzených numerickými simulacemi, představuje zformování příčky důsledek vzájemných interakcí hvězd a také radiál­ních hustotních vln ve středu galaxie. Pohyby stálic kolem centra jsou blízké pohybům kruhovým. Interakcemi však může narůstat protáhlost drah, přičemž orientace těchto elips není v prostoru rozložena náhodně, ale kumuluje se ve dvou hodnotách. Postupně tak vzniká výrazná hvězdná struktura, zárodek příčky. Příčka zřejmě není stabilní a během stovek milionů až miliard let se rozpadá. Je ovšem možné, že se posléze zformuje znovu.

Spirální galaxie s příčkou označujeme písmeny SB a doplňujícím písmenem, které udává stupeň zavinutí ramen:

• SBa – hodně zavinutá spirální ramena kolem jádra
• SBb – průměrně zavinutá ramena
• SBc – hodně rozvinutá ramena