Králové s českou krví: Kteří současní panovníci mají české předky?

Královskými dynastiemi, které v českém státě vládly, byli Přemyslovci (1212–1306), Menhardovci (1306–1310), Lucemburkové (1310–1437), Habsburkové (1306–1307, 1437–1439, 1453–1457, 1526–1780), Poděbradové (1458–1471), Jagellonci (1471–1526), Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) a Wittelsbachové (1619–1621, 1741–1743). V letech 1469–1490 byl protikrálem Matyáš Korvín. 

Z těchto panovnických rodů se současnosti dožili pouze Habsburko-Lotrinkové a Wittelsbachové, nicméně obě dynastie přišly v roce 1918 o trůn v důsledku revoluce. V dnešní době v Evropě panují monarchové z královských rodů sasko-kobursko-gothajského, Glücksburků, Bourbonů a Oranžsko-Nasavských či knížecích rodů Lichtenštejnů a Grimaldiů. U mnoha z nich proudí v žilách i česká krev. 

Buzic v Belgii? 

Dynastie Wettinů panovala v Míšeňsku, Durynsku, Sasku a díky linii sasko-kobursko-gothajské též ve Velké Británii, Portugalsku či Bulharsku a dodnes vládne v Belgii. O jejím prvním historicky doloženém příslušníku Dietrichovi z 10. století se dochovalo málo pramenů. Někteří historici nevylučují, že pocházel z rodu Buziců, z nějž se později odštěpily nejmocnější české a moravské šlechtické rodiny z Rožmberka, Dubé, Valdeka, Zajíci z Házmburka a Lvové z Rožmitálu. Tím pádem by měli Wettinové český původ. Podle jiné hypotézy však byli potomky velmože polabských Slovanů, kteří později podlehli germanizaci.

Všechny wettinské linie, včetně té dnešní belgické, jsou potomky míšeňského markraběte Fridricha II., který se v roce 1329 oženil s dcerou císaře Ludvíka IV. Bavora, hlavního rivala našeho Karla IV. Bavorská princezna byla z matčiny strany prapravnučkou Přemysla Otakara I. a současně Václava I., z otcovy strany zase prapravnučkou českého knížete Bedřicha. Jejich potomek Albert se oženil s dcerou Jiřího z Poděbrad, takže v Belgii i Británii vládnou potomci také tohoto našeho panovníka. 

Babička dnešního belgického krále Filipa pocházela ze Švédska a díky spojení s Wittelsbachy jsou její potomci pokrevními příbuznými císaře Ferdinanda I. Habsburského a jeho manželky z rodu Jagellonců, pravnučky dědičky Zikmunda Lucemburského. První belgická královna byla zase potomkem „zimního krále“ Fridricha Falckého i Marie Terezie. 

Z toho vyplývá, že belgický král Filip je tak trochu Přemyslovec, Lucemburk, Poděbrad, Wittelsbach, Jagellonec, Habsburk i Habsburk-Lotrink. V jeho žilách nekoluje pouze krev Menhardovců, neboť jediná provdaná dcera Jindřicha Korutanského, Markéta zvaná Pyskatá, měla jen jednoho syna, který zemřel bezdětný. 

Na britském trůnu 

Během první světové války považovala britská dynastie za neúnosné zdůrazňovat ve svém názvu německý původ, proto se ze sasko-kobursko-gothajské větve Wettinů stal podle jednoho z královských sídel windsorský rod. Pro zajímavost uveďme, že kolébka rodu (město Koburg) leží osmdesát kilometrů od českých hranic. Dnešní král Karel III. je po otci Glücksburk, ač oficiálně Windsor. S Přemyslovci je ze strany své matky Alžběty II., kromě výše uvedených spojení přes míšeňského markraběte Fridricha II., spřízněn taktéž přes dceru českého krále Vratislava II., Juditu (provdala se za polského krále z rodu Piastovců), a dceru krále Václava II., Elišku Přemyslovnu, choť Jana Lucemburského. 

Dále je Karel III. po matce potomek tří dcer Jiřího z Poděbrad a dcery českého krále Fridricha Falckého. Připomeňme, že tato Žofie Falcká, provdaná za hannoverského kurfiřta, byla prohlášena za dědičku anglického a skotského království. Uprázdnění trůnu se sice nedožila, ale její syn, kurfiřt Jiří I., založil dynastii, jež panovala až do roku 1901. Díky svému otci Filipovi, řeckému a dánskému princi ze šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburského rodu, je Karel III. opakovaně potomkem krále Václava II. z rodu Přemyslovců i císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského, v jeho žilách tedy koluje i krev Karla IV., Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Též je potomkem císaře a českého krále Albrechta II. Habsburského i Fridricha Falckého. 

Jeho první manželka, tragicky zemřelá Diana Spencerová byla potomkyní císaře a českého krále Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské, dcery českého krále Vladislava II. Synové Karla III. a Diany jsou proto potomky českých panovnických dynastií Přemyslovců, Lucemburků, Poděbradů, Jagellonců, Wittelsbachů a Habsburků. Chybí jim jen krev Menhardovců a Habsburko-Lotrinků. Také současná princezna z Walesu Catherine (známá též jako Kate) je potomkyní naší první královské dynastie. Mezi její předky totiž náleží anglický král Eduard III. z rodu Plantagenetů, který byl ve 12. generaci potomkem českého krále Vratislava I. 

Nejen monarchové 

Vzhledem k tomu, že se královské rodiny spřízňují i s nepanovnickými rody, můžeme v genealogii Windsorů vysledovat také příslušníky české šlechty. Karel III. je například potomkem nejvyššího kancléře Vratislava z Pernštejna z 16. století, a to přes jeho dceru Polyxenu provdanou za knížete Lobkowicze. Díky této linii je britský král rovněž vzdáleným příbuzným Šternberků, Fürstenbergů, Thurn und Taxisů a Lobkowiczů. 

Další příbuzenské vazby s českou aristokracií vznikly po roce 1804, kdy se Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská z lásky provdala za „pouhého“ francouzského barona Emanuela von Mensdorff-Pouilly, který před revolucionáři emigroval z Francie a usadil se na panství Nečtiny v západních Čechách, kde založil novou linii rodu. Poté vstoupil do rakouské armády a bojoval v revolučních i napoleonských válkách proti vlastním krajanům. V jedné z mnoha bitev utrpěl tak těžké zranění na pravé ruce, že po zbytek života zůstal invalidní. Během války se ocitl i u koburského dvora, kde se do něj „zakoukala“ princezna Žofie, rovněž potomkyně přemyslovské a lucemburské dynastie. 

Byla sestrou belgického krále a tetou britské královny Viktorie. Snažila se stát spisovatelkou, mimo jiné publikovala sbírku romantických pohádek. Je pohřbena na zámku Nečtiny, který patřil jejím potomkům až do roku 1945. Dnes je zde školicí zařízení Západočeské univerzity. Emanuel Mensdorff-Pouilly rychle stoupal i díky svému sňatku, byl povýšen až na hraběte, polního podmaršálka, zemského velitele a viceprezidenta Dvorské válečné rady. Manželům se narodilo šest synů, z nichž Alexandr vyženil panství rodu Ditrichštejnů a byl rakouským ministrem zahraničí. Vnučky a pravnučky Žofie a Emanuela se provdaly kupříkladu do rodů Kálnoky, Apponyi, Kinských, Küenburgů nebo Daubeků. 

Skandinávské vazby 

Mladší sestra Elišky Přemyslovny, tedy teta Karla IV., se provdala za Boleslava Lehnického. Její praprapravnučka Dorotea Braniborská se jako manželka dánského krále Kristiána I. z oldenburské dynastie stala pramátí všech dánských králů z tohoto rodu, a tím pádem i současné dánské královny Markéty II., švédského krále Karla XVI. Gustava a norského krále Haralda V. Všichni jmenovaní jsou taktéž potomci Jiřího z Poděbrad a Fridricha Falckého. 

Dánská princezna Luisa, prateta dnešní královny Markéty II., si v roce 1896 vzala majitele náchodského panství, rakouského důstojníka, prince Fridricha Schaumburg-Lippe. Nicméně českou krajinu a obyvatelstvo si příliš neoblíbila, navíc jí osud nedopřál šťastné manželství, takže jak mohla, vracela se na dlouhou dobu do Dánska. Podivnou shodou náhod zemřela několik hodin po svém tchánovi. Okolnosti její smrti jsou zahaleny tajemstvím a mají nádech skandálu, neboť se proslýchalo, že se v nedalekém rybníku pokusila utopit svého muže a sama na následky prochladnutí zemřela. Připomeňme, že byla zámeckou paní i v Ratibořicích, známých zejména díky spisovatelce Boženě Němcové, která v jeho okolí prožila své dětství, o němž psala v románu Babička. 

Princ Fridrich byl spolu se sourozenci vychováván Jiřím Stanislavem Guthem-Jarkovským, který se později jako ceremoniář prezidenta Masaryka stal zakladatelem naší „republikánské“ etikety a společenské výchovy. Luisa nebyla poslední dánskou princeznou žijící v Náchodě. Její syn Kristián se totiž v roce 1937 oženil se svou sestřenicí, dánskou princeznou Feodorou. Ta ale na svou novou „českou“ vlast nevzpomínala v dobrém, neboť za první republiky přišla rodina jejího manžela v rámci pozemkové reformy o polovinu pozemků, byly jí ukradeny šperky v mnohamilionové hodnotě a v roce 1945 jí byl konfiskován veškerý majetek. Jejich děti sice nemají nárok na dánskou korunu, ale jako potomci „zimního krále“ a jeho dcery Žofie jsou v nástupnické britské linii. 

Lucemburská stopa 

Kníže Adolf z hlubocko-krumlovské linie Schwarzenbergů se v roce 1930 oženil s lucemburskou princeznou Hildou, dcerou velkovévody Viléma IV. Hilda byla v letech 1918–1921 následnicí své sestry, velkovévodkyně Charlotty. Jenže Charlotty se v roce 1921 narodil syn Jan a během dalších osmi let dalších pět dětí. Hilda se tedy velkovévodkyní nestala, takže se mohla z lásky provdat za jednoho z nejbohatších českých aristokratů. Kníže Adolf převzal ve třicátých letech rodový majetek po zemřelém otci. Jako horlivý odpůrce nacismu musel po roce 1939 uprchnout i s rodinou do exilu. Po válce mu byl v roce 1947 speciálním zákonem zabaven veškerý majetek. Bezdětní manželé se poté usadili v Itálii. Po Adolfově smrti se Hilda vrátila do Lucemburska, kde žila u dvora své sestry. 

Hildina a Charlottina neteř, parmská princezna Marie Františka, se v roce 1959 provdala v pařížské katedrále Notre-Dame za Eduarda z Lobkowicz, rakousko-amerického diplomata a investičního bankéře z dolnobeřkovické linie slavného českého rodu. Ten se jako hodnostář maltézských rytířů výrazně zasloužil o zřizování zdravotnických středisek v Libanonu. Manželé ani jejich děti se po roce 1989 do Česka nevrátili. Marie Františka byla navíc díky svému bratru Karlovi švagrovou nizozemské princezny Ireny, sestry královny Beatrix. 

Sestřenice Marie Františky a teta současného lucemburského velkovévody Jindřicha, princezna Alžběta se v roce 1956 provdala za Františka Ferdinanda vévodu Hohenberga, vnuka následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a jeho nerovnorodé manželky Žofie, rozené hraběnky Chotkové. Alžběta byla po určitou dobu druhá v lucemburské nástupnické řadě, s chotěm žili na rakouském zámku Artstetten, kde byli v roce 1914 pohřbeni arcivévoda František Ferdinand s manželkou. Připomínáme, že atentát na rakouského následníka v roce 1914 se stal záminkou pro rozpoutání první světové války. Alžběta se jako vdova vrátila do Lucemburska, kde bratrovi Janovi pomáhala s reprezentačními povinnostmi a účastnila se všech oficiálních akcí. Byla považována za živoucí kroniku své rodiny. 

Dnes se na zámku Artstetten, který zdědila Alžbětina starší dcera, nachází Muzeum arcivévody Františka Ferdinanda, kde si lze prohlédnout mnoho exponátů spjatých s českými zeměmi. Rodina totiž do roku 1919 vlastnila česká panství Konopiště a Chlum u Třeboně. Pamětníci vzpomínali, že když tehdy byly děti rakouského následníka trůnu československými úředníky vyhnány, mohly si vzít jen troje šaty a jedny boty, dokonce jim byly zabaveny i fotografie rodičů. Jednalo se o nezákonný akt, neboť podle příslušného zákona se zestátňoval majetek bývalé dynastie, k níž ale Hohenbergové nepatřili. Vnučka arcivévody Františka Ferdinanda, hraběnka Žofie Gudenusová v současné době neúspěšně usiluje o restituce zámku Konopiště včetně nemovitostí a inventáře, lesů a pivovaru. 

Vzdálenými příbuznými lucemburských velkovévodů jsou i hrabata z Arco-Zinnebergu, jež si v roce 1998 koupila hrad Vysoký Chlumec, který používají jako letní sídlo. Hrabě Riprand se oženil s arcivévodkyní Marií Beatrix d'Este, vnučkou posledního rakouského císaře a krále Karla I. a Zity Parmské. Pro zajímavost dodejme, že jejich dcera, politoložka Olympia se v roce 2019 provdala za bankéře a prince Jeana-Christopha Napoléona z rodu Bonapartů, jednoho ze současných uchazečů o francouzský císařský trůn.

Přemyslovci mezi námi 

Sestavování genealogických přehledů s potomky českých dynastií po přeslici se dlouhodobě věnuje genealog a publicista Jan Drocár. Mezi potomky královského rodu Přemyslovců našel mimo jiné i dvacet českých šlechtických rodů, například Czerninů, Šternberků, Lobkowiczů, Schwarzenbergů, Waldsteinů, Kinských, Bořek-Dohalských či Strachwitzů. Mnozí z nich jsou totiž potomky Marie Habsburské (dcery císaře a českého krále Ferdinanda I. a Anny Jagellonské), provdané za vévodu z Jülichu, Kleve a Bergu. A Marii kolovala v žilách i přemyslovská, lucemburská a jagellonská krev.