Korunní princ Rudolf: Babiččin plukovník a zneuznaný intelektuál (1.)

V zámku Laxenburg nedaleko Vídně se 21. srpna 1858 císařovně Alžbětě, manželce rakouského císaře Františka Josefa I., narodil první (a zároveň také poslední) syn. Při křtu dostal jméno Rudolf po svém velkém předkovi, který ve 13. století založil moc habsburského rodu.

Vytoužený syn

Panovník byl Rudolfovým narozením nadšen: měl následníka a splnil tím jednu ze svých základních povinností. Z radosti udělil synkovi hned do kolébky řád Zlatého rouna. Záhy po narození malého Rudolfa vstoupila na scénu císařova matka, arcivévodkyně Žofie, která měla na Františka Josefa vždy silný vliv. Rozhodla, že se o výchovu chlapce bude starat sama. Mladá, mentálně a citově nevyzrálá císařovna Alžběta jí v tom nedokázala zabránit a František Josef I. ji v odporu proti své matce nemínil podporovat. Císařovna proto brzy po porodu syna opustila a cestovala po Evropě.

Císař chtěl, aby z Rudolfa vyrostl silný muž a voják každým coulem a arcivévodkyně Žofie usilovala o totéž. Korunní princ byl ještě v kolébce jmenován plukovníkem a majitelem 19. pěšího pluku. Když dosáhl tří let, začalo jeho systematické vzdělávání – jak ukazuje dochovaný rozvrh hodin, učil se především řečem, mezi nimi také češtině a maďarštině. Kromě toho se musel denně věnovat jízdě na koni a vojenskému výcviku. Na dětské hry, z nichž se těšili jeho vrstevníci, nezbýval Rudolfovi čas.

Voják, lovec, vědec

Hlavním vychovatelem následníka trůnu se ve věku jeho šesti let stal generálmajor hrabě Gondrecourt, který chlapce stresoval nesmyslně tvrdou vojenskou výchovou. Na nátlak císařovny Alžběty byl ovšem Gondrecourt vystřídán Josefem Latourem von Thurmburg. Spolu s ním ke dvoru nastoupili další učitelé, přední odborníci, dobří pedagogové a navíc všichni bez výjimky liberálně smýšlející. Podařilo se jim ve svém žáku probudit zájem o vědu a například roku 1873 se Rudolf poprvé osobně setkal se známým zoologem Alfredem Brehmem a českým cestovatelem Emilem Holubem. Osobnost zvídavého následníka vzbuzovala mezi vědci zájem: když rakouští polárníci objevili Zemi Františka Josefa, dali nejsevernějšímu ostrovu v Evropě název Rudolf.

Korunní princ byl, jako všichni Habsburkové, skvělým lovcem. Ve svých devíti letech, v srpnu 1867, střelil nedaleko císařova letního sídla v Bad Ischlu svého prvního jelena. Císař, pyšný na synův lovecký úspěch, jehož si cenil více než intelektuálních výkonů, zde nechal postavit pomníček. Rudolfa však více než zabíjení zvířat bavily vědy o přírodě. V 18 letech se stal protektorem Ornitologického spolku ve Vídni a o dvě léta později uspořádal ve společnosti Alfreda Brehma dvoutýdenní plavbu po Dunaji, věnovanou studiu ptáků. Výsledkem expedice byl spis „15 dní na Dunaji“, který napsal a nechal vydat.