„Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal...“. Tato věta, kterou pronesl Klement Gottwald 25. února 1948 na Václavském náměstí, určila další budoucnost Československa, které se mělo nově ubírat po kolejích komunistického režimu.
„Vítězný únor“, jenž katapultoval komunisty na výsluní československé politiky, začal poměrně nenápadně. 13. února požadovali Prokop Drtina s Václavem Majerem vysvětlení, proč byli z funkce odvolání nekomunističtí policejní ředitelé. Spor mezi politiky odstartoval vládní krizi, která vyvrcholila podáním demise ministrů tří demokratických stran. Tajně doufali, že svým činem zabrání postupu komunistů a získají prezidentovu podporu.
TIP: Kdo mohl za Vítězný únor? 75 let od komunistického puče v Československu
Edvard Beneš dlouho váhal. A přece pod nátlakem okolností nakonec demisi přijal a současně doplnil vládu dle Gottwaldových požadavků. 25. února tak mohl hlavní komunistický předák slavnostně oznámit „vítězství pracujícího lidu“, které na několik desetiletí určilo podobu Československa.
