Komunisticky myslet, kapitalisticky žít: Co formovalo osobnost Karla Marxe?

Karel Marx, ikona komunismu, ve skutečnosti pocházel z buržoazního prostředí. Jeho otec, vážený trevírský advokát židovského původu, se oženil s holandskou Židovkou, která přinesla do manželství značné jmění. Vlastnili v Trevíru pěkný dům, několik vinic, zaměstnávali kuchařku a dvě služky. Prostě honorace. Aby ovšem hlava rodiny mohla bez problému vykonávat povolání justičního rady, změnil si Hirschel Mordechai židovské jméno na Heinrich Marx a konvertoval k protestantství. Nechal pokřtít sebe, svých sedm dětí i manželku. Jen tak mohl na maloměstě profesně přežít a zajistit svým dětem budoucnost. Pochopitelně předpokládal, že Karel vystuduje práva a stane se jeho pokračovatelem.

A realita? Píše se rok 1834. Karel s průměrným prospěchem dokončuje lyceum a po vzoru otce se v Bonnu zapíše na práva. Užívá si studentského života. Celé noci se spolužáky pije, zpívá, pere se. Je odsouzen k jednodennímu vězení za opilství a rušení nočního klidu. Utká se v souboji. Studuje? Trochu. Zajímá ho řecká mytologie a římské dějiny. Práva ho nebaví. V této době si nechává narůst vousy. Nikdy je už neoholí. Kvůli tmavé pleti mu spolužáci z fakulty říkají mouřenín. Tato přezdívka už mu zůstane do konce života. 

Na scéně Bedřich Engels

Krátce po svatbě s Jenny von Westphalen odjíždí  do Paříže, kde se mezitím Karel Marx v Café de la Régence seznámí s osudovou postavou svého života – čtyřiadvacetiletým a výrazně bohatším Bedřichem Engelsem, mužem, který ho už bude věrně provázet a pomáhat mu do konce života. Engels je v té době pohledný a elegantní blonďák, milovník luxusního života, kvalitního vína a krásných žen. Údajně se dorozumí dvaceti jazyky. Opravdový bonviván! 

Jeho tatíček vlastní v Manchestru velké přádelny, v nichž třetinu pracujících tvoří děti. Když se dvacetiletý Bedřich Engels s poměry v otcově továrně podrobněji seznámil, byl zděšen a rodinný byznys opustil. Stal se z něj novinář a ve svých článcích kapitalismus odsuzuje. Když ale zjistí, že se novinařinou neuživí, do rodinné firmy se vrátí a stává se z něj zdatný obchodník. 

Marx se už bez přítele neobejde. A čím víc ho Engels obdivuje, tím víc bude trnem v oku jeho ženě Jenny. Ta ho přímo nesnáší, ale nakonec jí nezbývá, než ho tiše tolerovat. Vždyť by přišli o svého nezištného a naprosto spolehlivého sponzora! Jediné štěstí, že musí Bedřich Engels často do Manchestru. I tak bývá u Marxů pečený vařený a má - podle Jenny - na jejího manžela neblahý vliv.

Lenchen, živý dáreček

Paříž není konečnou stanicí manželů Marxových. Z politických důvodů se přesouvají do Bruselu. Tam už je doprovází žena, která se stane dobrou duší rodiny. Helenu Demuthovou, zvanou Lenchen, půvabnou pokojskou u Westphalenů v Trevíru, poslala k Jenny její matka. Nic lepšího nemohla pro Marxovy udělat! Lenchen se okamžitě ujímá práce a stane se nepostradatelným členem domácnosti. Zůstane Marxovým věrná i na další štaci – v Londýně.

Miluje ji celá rodina, zejména Marxovy děti. Ani Jenny si už život bez ní nedovede představit. Jaký že to dostává tato obětavá žena plat? Žádný! I přestože ji nemají z čeho zaplatit, odmítá rodinu opustit. V roce 1851 Lenchen porodí chlapečka Fredericka, kterého musí okamžitě nabídnout k adopci.

Od chudoby k bohatství

Jak vlastně Marxovi žili? V prvních letech rozhodně dost bídně. Neustále se stěhovali, často dlužili za nájem. Nic ovšem Karla nedonutilo, aby si hledal nějaké zaměstnání. Situace se radikálně změnila, když Jenny zdědila peníze po své matce a když Marxovi jeho přítel Engels po smrti svého otce začal vyplácet nemalou pravidelnou apanáž. To si pak mohli dovolit koupit v Londýně dům, k hospodyni mít i služku, pořádat domácí bály a jezdit do přímořských lázní.

Karel Marx si žil v posledních desetiletích svého života jako patriarcha a užíval si života. Radost mu ovšem kalily zdravotní neduhy. S nimi se vyrovnával silnými dávkami léků. Vlastně si skoro za všechno mohl sám. Málo se hýbal, kouřil jako fabrika, nezřízeně jedl, miloval kořeněné pokrmy, s oblibou pil těžká vína či tvrdý alkohol. Lékaři mu doporučují mléko a on je poslechne, jen když je mu nejhůř. Nápoj si ale z dobré třetiny dochucuje brandy!

Co všechno ho trápí? Má nemocná játra, poruchy spánku, velké problémy mu způsobují hemoroidy. Kvůli kouření trpí onemocněním horních cest dýchacích a plic, od šedesátých let 19. století se potýká s vleklým neduhem – furunkulózou. Pod kůží se mu tvoří hnisavé vředy, které je třeba vyřezávat a čistit. Nepříjemných a bolestivých procedur se do konce života nezbaví. Zdravotní stav mu zhorší smrt milované Jenny, která umírá v roce 1881 na rakovinu jater a nejstarší dcery Jenny, která matku následuje do hrobu o dva roky později. Ve stejném roce dodýchá i „největší myslitel všech dob“.