Kníže Svatopluk: Strůjce rozsáhlé Velkomoravské říše

Moravský Alexandr Veliký. I tak by se dalo říkat knížeti Svatoplukovi. Celý život se totiž snažil rozšiřovat s mečem v ruce svoje panství. Velká Morava se ale rozpadla jen pár let po jeho smrti. Stejně jako tomu bylo v případě Alexandrovy říše.

Zradil vlastní krev

O Svatoplukovi se říká, že se dostal na knížecí stolec takzvanou dvojí zradou. Nejprve vydal svého strýce Rostislava nepřátelům. Očekával, že ho za to východofranský král Ludvík Němec udělá velkomoravským knížetem. Ten měl ale úplně jiné plány. Chtěl Moravu pro sebe! Svěřil její správu do rukou dvou franských hrabat – Viléma a Engelšalka. Svatopluka dokonce uvěznil. S tím mladý velmož nepočítal. Na Moravě ale vypuklo velké povstání, které se Frankům nedařilo potlačit. Přistoupili proto na Svatoplukův návrh a vyslali ho v čele vojska proti vzbouřencům. Jakmile se ale mazaný kníže dostal do první tvrze, přeběhl ke svým soukmenovcům a společnými silami Franky vyhnali. 

Věrnost za víru

Svatopluk byl ctižádostivý panovník. Jen co upevnil své postavení na Moravě, přeorientoval se znovu na Franky. V roce 874 nabídl Ludvíkovi mírovou smlouvu, ve které se dokonce zavázal za klid zbraní platit! Už tehdy měl totiž v plánu ovládnout okolní slovanská knížectví. A přátelství s mocnou Franskou říší se mu hodilo.

Během následujících let pak Svatopluk opravdu rozšířil své panství o dnešní Čechy, Slovensko, část Polska, Maďarska i Německa. Svou touhu po moci maskoval za šíření křesťanství. Území nejprve dobyl silou a vládce kmenů pak nechal pokřtít. Oni mu za to slíbili věrnost. Nešlo tedy o jeden celistvý stát, ale o velký kmenový svaz – v čele se Svatoplukem. Zemřel v roce 894. Jeho syn Mojmír II. ale nebyl tak silný vládce a udržet rozsáhlá území před nájezdy kočovných kmenů se mu nepodařilo. V roce 906 říši rozvrátili bojovní Maďaři.