Klam ve službách války: Jak se z továrny Lockheed Vega stala malebná vesnička?

Překvapivým útokem na Pearl Harbor dne 7. prosince 1941, kterému nepředcházelo vyhlášení nepřátelství, zasadila japonská císařská vojska Američanům drtivou ránu. Spojené státy se ocitly v soukolí války, ale i přes mediální masáž státní propagandy měla většina občanů pocit že boje v Evropě nebo v Tichomoří se jich zase až tak netýkají.

V relativním bezpečí se cítili až do února roku 1942, kdy byl podél kalifornského pobřeží zaznamenán pohyb japonských ponorek a došlo i na odstřelování rafinérie v Santa Barbaře a přístavu v San Franciscu. Přenesení bojů na kontinent? Noční můra! Jak ale ochránit stovky kilometrů pobřeží? Generál John L. DeWitt (1880–1962), vedoucí obrany západního sektoru má jasno: „Všechny strategické objekty prostě musí zmizet!“

Namísto továrny vesnická idyla

„Celý národ se musí spojit k obraně!“ hlásá z náborových plakátů strýček Sam. Všichni, to znamená i filmařský ráj Hollywood. DeWittovi lidé osloví filmová studia MGM, Disney, 20th Century Fox, Universal a Paramount. Ať využijí svých znalostí a zkušeností a zapojí se do „kamuflážní“ snahy! „Tihle chlapi dokážou udělat z pláže povrch Měsíce, a z krávy koně,“ chválí plukovník John Francis Ohmer práci filmových truhlářů, kulisáků a návrhářů. A tak vypůjčení profíci začínají tajně pracovat na 36 leteckých základnách. Vznikají makety stromů, falešné skládací domy, kašírované modely aut, figuríny vojáků.

Filmové atrapy zamíří na Long Beach, k letecké továrně Douglas Aircraft a do Burbanku, kde montuje motory společnost Lockheed Vega. Jako lusknutím prstů pak mizí dvě ohromné továrny ze světa: překryla je ohromná plachta s malovanou krajinou nudného předměstí. Že se pod kulisou nachází výrobní závod pro tisíce zaměstnanců žádný bombometčík pohledem z nebes odhalit nemůže. Na povrchu nechybí umělé stormy a auta, kterými zaměstnanci občas pohybují.