Kérala: Nadějná budoucnost nové tváře Indie
Pro náhodného návštěvníka zosobňuje Kérala všechna klišé o turistickém ráji jihovýchodní Asie: tropické klima, chrámy zasvěcené stovkám bohů, vůně exotického koření a samozřejmě sloni. Místní ovšem vidí situaci jinak – mají to štěstí, že obývají jeden z nejvyspělejších regionů Indie
Na kéralské vlajce se vyjímá státní znak, užívaný institucemi jako oficiální emblém. Zobrazuje dva slony střežící národní insignie: sochu čtyř lvů známou od dob krále Ašóky, věnec zdobící rituální hinduistickou ulitu a pod ním nápis v sanskrtu s významem „kéž je světlo předzvěstí konce temnoty“. Současná podoba znaku platí od roku 1960.
Prvenství v rámci miliardové asijské velmoci nespočívá v případě Kéraly ani tak v ekonomických aspektech – podle HDP na hlavu zaujímá „až“ 11. příčku z 29 indických států. Jde spíš o životní standard: Hodnota tzv. indexu lidského rozvoje tam dokonce o polovinu převyšuje průměr celé země.
Nadějná budoucnost
Nadprůměrná kvalita života se promítá i do oblastí, jako je komunikace s úřady: Ta totiž už pátým rokem probíhá elektronicky, což se dosud nikde jinde v Indii nepodařilo. V místní metropoli rovněž funguje největší indický IT park.
K prioritám vlády (mimochodem, jako jediná na světě tam v demokratických volbách zvítězila komunistická strana) patří důraz na vzdělání. Již v roce 1991 se Kérala stala prvním indickým státem s více než 90% gramotností obyvatel, přičemž dokonce i dnes činí celostátní průměr jen 74 %. Před čtyřmi lety tam pak dosáhli toho, že veškeré děti navštěvují alespoň základní školu. Výdaje na vzdělání činí v průměrné domácnosti čtyřnásobek oproti jiným regionům, a péče o budoucí generace se navíc projevuje už dřív: 95 % dětí přichází na svět v porodnicích, díky čemuž má Kérala nejnižší novorozeneckou úmrtnost v zemi.
I ženy mají svá práva
Ind narozený v Kérale se podle statistik dožije 77 let, a pokud by v závěru života trpěl vážnou chorobou, může počítat s vysokou úrovní paliativní péče či s úhradou léčby onkologického onemocnění. Státní program na podporu veřejného zdraví se však nevyhýbá ani kontroverzním otázkám: V Kérale, jako v zatím jediném indickém státě, mohou například zájemci o operativní změnu pohlaví podstoupit zmíněný zákrok bezplatně.
TIP: Indičtí „nedotknutelní“: Proč stojí na okraji společnosti už 2 000 let?
Otázka rovnoprávnosti je tam vůbec aktuálnější než v jiných regionech – jde o jediný stát, kde žije víc žen než mužů, a v důsledku tisícileté matriarchální tradice mají dnes více práv. Vše popsané by však nebylo možné bez finančních „injekcí“ od zahraničních turistů. Zhruba 700 tisíc návštěvníků z cizích zemí generuje ročně obrat ve výši 13 % celkového příjmu státní kasy, která jinak čerpá primárně ze zemědělství: Například rybolov v současnosti živí milion místních obyvatel.
Země tisíce bohů
Ačkoliv dominantní indické náboženství představuje hinduismus, tamní populace je z hlediska vyznání nesmírně různorodá. V Kérale žije například nejpočetnější křesťanská komunita v Indii, a to zejména v důsledku pestré historie sahající až do starověku. V roce 52 tam působil apoštol Tomáš, v průběhu 16. století pak na jeho činnost navázali portugalští misionáři. Obdobně dlouhý a bohatý je příběh místních židů, kteří zřejmě poprvé přišli již za vlády Šalomouna v 10. století př. n. l. V Kóčinu také stojí synagoga z roku 1568, nejstarší v bývalém britském impériu.
Stručné dějiny
Nejstarší písemnou zmínku o zemi nazývané Kérala představuje nápis vyrytý do kamene někdy ve 3. století př. n. l., za vlády krále Ašóky. Tehdy šlo o jedno ze čtyř nezávislých království na indickém subkontinentu.
Koření z východu
O prosperující říši na východě, odkud kupci dovážejí koření, psali římští historikové Plinius či Periplus kolem roku 100 př. n. l., nicméně čilý obchodní ruch se patrně odehrával již o mnoho století dřív. Díky pevninskému spojení s Evropou se Indie od počátku nacházela ve sféře vlivu starého kontinentu i arabského světa a mísily se tam prvky řady dalších tradic – což položilo základy současné kulturní a zejména náboženské pestrosti. Po staletí hrála v dějinách Kéraly roli především filozofie a také vzdělání: Například mezi 14. a 16. stoletím dosáhla i za hranicemi mimořádné popularity tamní výuka matematiky a astronomie.
V cizích rukou
Roku 1498 objevil Vasco da Gama cestu do Kéraly po moři a Portugalci tam začali čile zakládat nová osídlení. V průběhu 16. století pak o perspektivní kolonii projevily zájem i další evropské národy – Nizozemci, Francouzi a Britové. Poslední jmenovaní ve vojenských střetech nakonec zvítězili a pod hlavičkou Britské východoindické společnosti zůstala Kérala v jejich rukou až do vyhlášení indické nezávislosti v roce 1947. Status samostatného indického státu získala o devět let později, po spojení tří územních celků: Travankúru-Kóčinu, Malabaru a Kasaragodu.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyv.: 33 387 700; očekávaná doba dožití: 77 let; prům. počet dětí: 1,8 na ženu; věková struktura: 31,3 % obyv. do 19 let, 8,3 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Tiruvanantapuram má 750 000 obyv.; náboženství: 54,5 % hinduismus, 25,5 % islám, 18 % křesťanství, 2 % ostatní; oficiální jazyk: malajálamština; obyv. pod hranicí chudoby: 7 %; gramotnost: 94 %.
Politika
Státní zřízení: indický stát; premiér: Arif Mohammad Khan; volby: parlamentní volby se konají jednou za pět let.
Ekonomika
HDP na hlavu: 3 200 USD (odhad z r. 2017; ČR – 35 500 USD); měna: indická rupie, s kurzem 100 : 32 Kč.
Geografie
Rozloha: 38 863 km², asi jako polovina ČR; charakter území: na východě drsný a skalnatý horský terén, západ spíš nížinatý, s příbřežními plantážemi; podnebí: vlhké tropické, ovlivněné sezonními monzuny; období dešťů nastává v letních měsících; min. noční / max. denní teploty (°C) v Tiruvanantapuramu: leden–březen 22/32, duben–červen 24/34, červenec–září 23/29, říjen až prosinec 22/32; nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán (0 m) / Anamudi (2 695 m).