Keňa: Srdce východní Afriky

Keňa vděčí za svůj název stejnojmenné hoře, která je nejen výrazným geografickým bodem, ale také druhým nejvyšším africkým vrcholem. Jako by symbolika pojmenování předznamenala potenciál a snahu země vyniknout nad ostatními. Na cestě za prosperitou ovšem tomuto velmi mladému státu stojí několik zásadních překážek.

Problém kvalitního vzdělání

Velkým problémem, který před Keňskou vládou vyvstal velmi brzy po osamostatnění, byl nedostatek vzdělaných lidí, prohloubený odchodem evropských pracovníků spojených s koloniální administrativou. Teprve v lednu 1985 se podařilo spustit vzdělávací systém založený na osmi letech základního, čtyřech letech středoškolského a čtyřech letech vysokoškolského vzdělání. Za dobu své třicetileté existence prošel systém mnoha bouřemi. Kritice byl vystaven zejména v období, kdy se do pracovního procesu zapojovali první absolventi. Školství bylo tehdy viněno z toho, že „jede na půl plynu“ a produkuje nevzdělance.

Zobrazit na mapě Googlu

Sami absolventi ale v průběhu let kritikům dokázali, že v tomto bodě se určitě mýlí. Jejich výborné výsledky na místních i zahraničních univerzitách nastolily úplně jiný problém – odliv chytrých hlav ze země. Především vystudovaní lékaři a učitelé často míří do zahraničí, kde nemají problém uplatnit se. Nedostatek vysokoškolských absolventů je tak stále aktuální.

Vize 2030

Keňa je v regionu východní Afriky finančním, komunikačním i dopravním centrem. Největším tahounem ekonomiky je turistický ruch, který je živen především lovci zážitků z Velké Británie a Německa. Přijíždějí sem do plážových resortů a přírodních rezervací a turistický ruch zemi ročně přinese kolem 700–800 milionů dolarů. Po službách je pro keňskou ekonomiku nejdůležitější zemědělství a teprve na třetím místě je průmysl. Ačkoli je Keňa nejprůmyslovějším státem východní Afriky, z průmyslu pochází pouze 14 % jejího HDP.

Keňská vláda má ovšem velké cíle. V roce 2007 představila plán nazvaný Vize 2030, podle nějž by se měl stát ve jmenovaném roce dostat na stejnou úroveň jako asijští ekonomičtí tygři. Otázkou je, zda je plán alespoň zčásti realistický. Zemi až příliš ovlivňují klimatické změny mezi obdobími dešťů a obdobím sucha, které mají zcela zásadní vliv i na tok příjmů ze zemědělství a turismu. Ještě větší brzdou ale určitě bude vysoká korupce, která protkává státní správu. Transparency International ovšem tvrdí, že v této oblasti došlo v nedávné době k mírnému zlepšení.