Když žena žádá muže: Manželství princi Albertovi nabídla královna Viktorie
Píše se rok 1840. Britská královna Viktorie si bere svého bratrance, bezvýznamného německého šlechtice Alberta. A šokuje všechny přítomné: k oltáři kráčí celá v bílé!
O krajkové róbě barvy padlého sněhu si mohly dívky v 19. století jen nechat zdát. Do manželství bylo zvykem vstupovat v hezkých, nových, ovšem znovu upotřebitelných šatech. A bílá není moc praktická barva: špiní se, musí se často prát a obnošení je na ní nejrychleji vidět. I proto svatebním ceremoniím dominuje modrá. Jistě, šlechta musí mít něco extra a luxusního, ovšem princezny a kněžny volí spíše látky vyšívané drahými nitěmi, nejčastěji zlaté a stříbrné.
Šokující alternativa
Královna Viktorie usedá na trůn mladá a co hůř: neprovdaná. Za zády má stále svou drahou matinku, vévodkyni z Kentu. A ta nejlépe ví, co se pro první ženu Británie sluší. Už od mala dcerce vytváří nepřehledný systém pravidel, co budoucí panovnice může, měla by a musí. Dívku naprosto izoluje od světa a tak není divu, že Viktorie nemůže matku vystát. Prý je jí bližší i její pes, kokršpaněl Dash. Jenže... jako svobodná slečna nemá na výběr. Mamá se s ní stěhuje do Buckinghamského paláce. Má sice komnaty až na druhém konci domu, i tak se ale plete královně do života, jak jen může. Viktorie si na její chování stěžuje: „Je to mnohaleté utrpení!“
První ministr Melbourne má pro svou paní pochopení a mimo to i řešení: „Vašemu trápení, královno, se dá vyhnout – manželstvím!“ Viktorie se nechá slyšet, že je to pro ni „šokující alternativa“, ovšem i tak se začíná rozhlížet po vhodném manželovi.
Zamilovaná? Za pouhé dva dny...
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský je královnin bratranec. Znají se delší dobu. Už předtím Viktorii připadal milý a teď je jí doporučen jako dobrý muž. Je vzdělaný, plachý, nemá za sebou žádné skandály. Skrze prostředníka zve královna po několika týdnech váhání Alberta do Londýna. Ten není příliš nadšený. Proč? „Proslýchá se, že má sestřenka je tvrdohlavá, panovačná a nemá ráda přírodu. Krom toho prý zůstává dlouho do noci vzhůru.“
Jestli to byla pravda, nebo se princ jen cítil uražený dlouhým čekáním na pozvání, to nevíme. Jisté ale je, že se Albert s Viktorií podruhé v životě osobně setkávají 10. října 1839. Ona je okouzlena, už po dvou dnech si zapisuje do deníku: „Jsem zamilovaná!“ A třetí den oznamuje ministerskému předsedovi, že se hodlá vdát! Ten s nápadem souhlasí, ještě je ale třeba vše řádně domluvit s princem. Královna si bratrance zve na osobní jednání, kde se mu svěřuje se svými city. Co na to on? Vyznává Viktorii lásku! Jen ona ale, coby panovnice, může navrhnout manželství. A to taky činí! Mladí snoubenci se berou v únoru roku 1840 v malé kapli Svatojakubského paláce.
Svatební šaty, symbol bohatství a moci
Královna si ve svůj velký den obléká šaty v bílé barvě. Nečiní to sice jako první nevěsta v historii, ovšem po její svatbě se z bílé róby stává módní hit. Viktorie bere netradiční barvu jako symbol nevinnosti a čistoty. Mimoděk tak ale poukazuje i na svůj vznešený původ a politickou moc. Ano, je to právě ona, kdo si může dovolit drahocenné šaty jen na jediný den! Královna se tak stává pro mnohé ikonou. Mocná žena, která si sama vybrala svého muže!
TIP: Princ Charles a princezna Diana: Pohádka bez šťastného konce
Její sňatek berou slečny po celém světě jako svatbu snů! Ono ale vlastně celé manželství Viktorie a prince Alberta je dodnes považováno za jedno z nejšťastnějších v historii. Když královna pohřbila drahého muže, uzavřela se do sebe a už nikdy nesvlékla černé smuteční šaty. Sama pak odešla na věčnost se svým svatebním závojem kolem obličeje...
Viktoriánské tradice
Nejenom, že Viktorie započala tradici nevěst v bílých šatech, je zakladatelkou i další tradice, a to svatebních fotografií. Právě ona svým dětem začala sjednávat fotografy namísto malířů při příležitosti jejich velkého dne. A nejen to – jelikož ji rození dětí velmi netěšilo, nechala si od svých lékařů podávat omamné prostředky, prvotní formu anestezie. Pochopitelně se i tento trend rychle ujal.
