V tuto chvíli je nejbližší hvězdou Slunci Proxima Centauri ve vzdálenosti 4,24 světelného roku. Vzhledem k tomu, že Proxima obíhá kolem dvojhvězdy Alfa Centauri A+B, vyměňuje si přibližně jednou za 500 tisíc let s touto dvojicí pozici. Nemusí však vždy představovat nejbližší hvězdu od Slunce: Proxima Centauri byla nejbližší hvězdou uplynulých 32 tisíc roků; zhruba za 26 700 let se ke Slunci přiblíží na vzdálenost 3,11 světelného roku a začne se od něj vzdalovat.
Proxima Centauri (anebo dvojhvězda Alfa Centauri A+B) bude nejbližší hvězdou ke Slunci přibližně do roku 33 000, kdy ji vystřídá červený trpaslík Ross 248 ze souhvězdí Andromedy. Ten se v současné době nachází 10,3 světelného roku od Slunce a přibližně za 40 tisíc let kolem něj prolétne kosmická sonda Voyager 2, přičemž se k němu přiblíží na vzdálenost 1,7 světelného roku.
Zhruba za 43 tisíc let se stane nejbližší stálicí hvězda s označením Gliese 445, tedy – jak jinak – červený trpaslík ze souhvězdí Žirafy, známý rovněž jako zdroj rentgenového záření, jehož současná vzdálenost od Slunce činí 17,6 světelného roku. Asi za 40 tisíc let kolem něj ve vzdálenosti 1,6 světelného roku prolétne kosmická sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977.
Některé další hvězdy se ke Slunci přiblíží, avšak nestanou se přitom nejbližšími hvězdami. Zhruba za 19 900 let to bude Lalande 21185, která se ke Slunci přiblíží na vzdálenost 4,65 světelného roku a následně se od něj začne vzdalovat. Ještě předtím se ke Slunci přiblíží Barnardova šipka: asi za 9 800 let ji bude od naší hvězdy dělit přibližně 3,75 světelného roku. Proxima Centauri se bude v té době nacházet ještě blíže ke Slunci (viz schéma).
