Kdo byly nejslavnější travičky historie? Kateřina Deshayesová a Marie Margareta Brinvilliers

Nejen v časech Římské říše patřilo travičství k oblíbeným cestám, jak se zbavit nepohodlného manžela, otce či sourozence. Jedovaté lektvary našly své uplatnění také ve Francii 17. století. Své by o tom mohli vyprávět ti, kteří zkřížili cestu Kateřině Deshayesové, přezdívané „sousedka“, nebo markýze de Brinvilliers, chamtivé dceři váženého soudce d'Aubray.

Sousedka s tváří vražednice

„Upalte čarodějnici!“ křičí rozvášnění Pařížané, když spatří asi čtyřicetiletou ženu v řetězech. Mnozí z nich u ní přitom ještě nedávno hledali řešení svých problémů. Poté, co Kateřina Deshayesová provdaná za zlatníka Monvoisina ovdověla, našla si vlastní způsob obživy. Věštila budoucnost, čarovala a také prodávala jedy. Legendy jí přisuzují až dva tisíce obětí!

Ve službách mocných

Kněz pozvedne nemluvně. Z jeho podřezaného krku skane krev přímo na nahou ženu na oltáři. Nějak takto prý vypadaly černé mše, které žena s přezdívkou La Voisin, tedy v překladu „sousedka“, pořádala. K jejím zákaznicím patřila i proslulá madame de Montespan a další osoby ode dvora. Ani tyto vlivné známosti ji však nakonec před jejím neodvratným koncem neochránily. Roku 1680 skončila na hranici. A madame de Montespan? Ta vyvázla bez trestu. Svědectví čarodějů totiž její někdejší milenec král Ludvík XIV. neuvěřil. A tak si pravdu o většině svých zákazníků La Voisin odnesla do hrobu.

Všechno zdědím já

Většina urozených si na vraždu někoho najala. Ne tak markýza de Brinvilliers, která rovněž žila v travičskými aférami proslulé době vlády Ludvíka XIV. Dcera soudce d'Aubray sama míchá jedovaté lektvary, kterými už sprovodila ze světa několik lidí. Do toho umění ji prý zasvětil její milenec Godin de Sainte-Croix. Spolu s ním také zřejmě vymyslela plán, jak se stát bohatou dědičkou…

Neštítí se ničeho

Chamtivá markýza prý nejdříve vyzkouší účinnost svých preparátů na několika nemocných chudácích. Po úspěšném otestování se zaměří na své hlavní oběti. Nejprve otráví svého otce a potom i dva bratry. Rodinný majetek nyní připadne jí. Jen kdyby se mohla zbavit i svého otravného manžela! Její pokusy však selžou. Podle jednoho z vysvětlení ho zachránil sám Sainte-Croix, který si uvědomil, že po smrti markýze by se za něj chtěla jeho milenka vdát. Pomyšlení na sňatek s vražednicí ho však nijak nelákal, a tak „náhlému“ úmrtí šlechtice raději zabránil.

Sám Sainte-Croix zemřel roku 1672. Jeho dopisy se stanou usvědčujícím důkazem proti krvelačné markýze. Té se nejprve podaří uprchnout, nakonec však roku 1676 skončí na mučidlech, odkud putuje na popraviště. Z dědictví se tedy dlouho netěšila…