Tzv. světelný smog nebo též světelné znečištění nevadí pouze při astronomických pozorováních – světlo pronikající od umělých zdrojů do míst, kde ho není třeba, má neblahý vliv na celou živou přírodu. Noční motýly lákají pouliční lampy, v jejichž těsné blízkosti můry nakonec hynou, především však nevhodně zvolené osvětlení obsahující příliš mnoho modré složky narušuje denní rytmy živých tvorů s negativními zdravotními dopady.
Astronomové si naštěstí umějí pomoct tím, že vyhledávají místa s menším množstvím rozptýleného světla z umělých zdrojů. Některé podobné lokality chtějí dokonce uchránit pro další generace, a vyhlašují proto jakési rezervace tmy, tzv. oblasti tmavé oblohy. Obecně platí, že v České republice je světelný smog nejnižší v pohraničních horách, zejména pak na Šumavě. Místa s tmavou oblohou však najdete i na Českomoravské vrchovině nebo v Beskydech. Naproti tomu zcela nevyhovující podmínky pro astronomická pozorování panují nejen v Praze a v okolí velkých měst, ale i v celých středních Čechách a – s výjimkou již zmíněných Beskyd – na celé Moravě.
