Kazachstán: Velký skok země koní
Na kazašských stepích byl pravděpodobně poprvé zkrocen a domestikován kůň a nomádské pastevectví bylo po dlouhá tisíciletí hlavní formou obživy místních lidí. V posledních desetiletích se však obraz Kazachstánu začíná překotně měnit
Světle modrá barva, která dominuje vlajce nezávislého Kazachstánu, symbolizuje modrou oblohu této země a naděje do budoucnosti. Standardu dotváří stylizovaný zlatý orel, slunce a složitý „národní vzor“
Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa a rozlohou předčí celou západní Evropu. Není asi překvapivé, že na tak rozsáhlé ploše se nachází obrovské přírodní bohatství, které stát v letech po osamostatnění začíná náležitě zužitkovávat.
S prezidentem na věčné časy
Z dob Sovětského svazu si Kazachstán odnesl mnohé negativní dědictví – například etnickou roztříštěnost danou sovětskou politikou osidlování volných částí země a útlaku vzpurných Kazachů. Dnes zde žijí příslušníci 131 národností, přičemž Kazaši reprezentují jen o něco více než polovinu. Kazaština je sice oficiálním jazykem, ale větší podíl obyvatel ovládá dokonaleji ruštinu.
Za dědictví minulosti lze považovat i současného, a zatím jediného, kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. V letech předcházejících odtržení od Sovětského svazu byl Nazarbajev předsedou kazašského Nejvyššího sovětu a od prvních dnů samostatnosti v roce 1991 vládne zemi dodnes. Není jen prezidentem, ale i vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje premiéra i vicepremiéra a může vetovat kterýkoli zákon schválený parlamentem. Ačkoli úřad prezidenta je omezen pětiletým obdobím a možností pouze jednoho opakování, Nursultan Nazarbajev je výjimkou z tohoto zákonného pravidla. Je vlastně prezidentem na doživotí.
Raketová ekonomika
O Nazarbajevově moci a postavení dobře vypovídá aktuální zákon kazašského parlamentu, kterým prezident v polovině května 2010 získal doživotní imunitu a titul Vůdce národa. Navíc mu novela dává právo schvalovat rozhodnutí zahraniční a domácí politiky i po odchodu z prezidentského postu. Další změny chrání majetek prezidenta a jeho rodiny před konfiskací.
Nazarbajev je bezesporu prototyp autoritářského politika postsovětského střihu, ale dlužno poznamenat, že zemi se pod jeho vládou daří. Především nerostnému bohatství země ale mohou Kazaši děkovat za mimořádný ekonomický růst posledních let. V roce 2000 se Kazachstán stal první postsovětskou republikou, která splatila veškeré dluhy Mezinárodnímu měnovému fondu – sedm let předtím, než to bylo podle smluv nutné. Už 10 let roste kazašská ekonomika o téměř 10 % ročně a vedle exportu ropy se stává významným vývozcem uranu.
Mezinárodní prestiž
Od roku 1991 se Kazachstán snaží uplatňovat takzvanou „multivektorovou zahraniční politiku“, což znamená snahu udržet dobré vztahy se sousedním Ruskem a Čínou, ze vzdálenějších zemí pak zejména s USA a obecně zeměmi Západu. Dobrým vztahům napomáhají úzké ekonomické vazby. Na kazašské ropě profitují společnosti z USA, Ruska, Číny i Evropy a prostřednictvím ropovodů je Kazachstán ve spojení s velkým množstvím dalších ekonomik. Prestiž země roste – Kazachstán je v současnosti považován za dominantní stát Střední Asie a během pár let se zařadí mezi 10 největších ropných exportérů. Je jen otázkou světové poptávky po této surovině, jak vysoko a daleko pomyslný skok tohoto mladého státu dosáhne.
Nursultan Nazarbajev může vetovat kterýkoli zákon schválený parlamentem. Je de facto doživotním prezidentem s imunitou vztahující se na veškeré činy v úřadu
Víte, že?
Země jezer, rybníků a přehrad
V Kazachstánu byste našli přibližně 48 000 jezer. Jejich celková plocha je 45 000 km². 94 % má rozlohu menší než 1 km². Jen 21 jezer má rozlohu větší než 100 km². Kazachstánu také patří severní a severovýchodní část Kaspického moře a severní část Aralského jezera. Našli byste tu také více než 4 000 rybníků, přehrad a vodních nádrží.
Stručné dějiny
Oblast Kazachstánu byla osídlena od doby kamenné. Místní podnebí a terén odjakživa poskytovaly ideální podmínky pro nomádské pastevectví a historici se domnívají, že na zdejších rozsáhlých stepích byl poprvé domestikován kůň.
Přes dlouhou historii místního osídlení se první administrativní uspořádání začalo rýsovat až v rámci Mongolské říše a Kazašského chanátu. Až v 15. století se začala mezi turkickými kmeny výrazněji oddělovat kazašská národnost. Tento proces byl dokončen v 16. století, kdy se zformoval kazašský jazyk, kultura i ekonomika. Na začátku 17. století byl chanát oslaben vnitřními spory, které populaci rozdělily na Velké, Střední a Malé hordy. Navíc klesal význam tradičních cest, které přes zdejší stepi spojovaly Východ a Západ. V 18. století se chanát musel neustále bránit nájezdům západních mongolských tlup, ale skutečný konec přišel až s rozpínající se Ruskou říší.
Rusové se snažili kazašský národ asimilovat od začátku 19. století, a to všemi prostředky. Vrcholem bylo masivní stěhování, které na přelomu 19. a 20. století přivedlo do kazašské oblasti 400 000 ruských imigrantů a zhruba milion Slovanů, Němců, Židů a dalších národností. Boj o půdu a nejistoty vedly k masivnímu povstání v posledních letech carského Ruska. V roce 1916 bylo po bojích přinuceno utéct do Číny 300 000 Kazachů a hladomor v letech 1921 až 1922 připravil o život další milion. Krátké období autonomie v době rozpadu Ruska vyústilo v podřízenost nástupnickému Sovětskému svazu. Mezi roky 1926 až 1939 došlo k poklesu kazašské populace kvůli hladomoru a emigraci. V dalších letech sloužil Kazachstán podobně jako Sibiř – jako deportační cíl, kam byli „uklízeni nepřátelé režimu“. Rozpad SSSR vedl k osamostatnění. 16. prosince 1991, jako poslední sovětská republika, vyhlásil Kazachstán samostatnost.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 17 522 010 (odhad z července 2012)
Očekávaná doba dožití: 69,63 let
Prům. počet dětí: 2,41 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 23,06 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 24,4 % děti do 14 let, 68,8 % obyv. ve věku 15 až 64 let, 6,7 % obyv. je starší více než 65 let; polovina obyvatel Kazachstánu je mladší než 31 let
Etnické složení: Kazaši 63,1 %, Rusové 23,7 %, Uzbekové 2,8 %, Ukrajinci 2,1 %, Ujguři 1,4 %, Tataři 1,3 %, Němci 1,1 %, ostatní 4,5 %
Úřední jazyky: státním jazykem je kazaština, vedle ní se používá i ruština
Náboženství: islám 47 %, pravoslaví 44 %, protestanti 2 %, ostatní 7 %
Nezaměstnanost: 6,7 %
Gramotnost: 99,5 %
Politika
Typ vlády: republika s autoritářskou vládou prezidenta
Samostatnost: od 16. prosince 1991, dříve součást Sovětského svazu
Hlava státu: prezident Nursultan Nazarbajev (od 1. prosince 1991), dříve předseda kazašského Nejvyššího sovětu, šéf vlády: premiér Serik Achmetov (od 24. září 2012)
Volby: prezident volen všelidovým hlasováním na pětileté období, poslední volby byly v dubnu 2011 (další se mají konat v roce 2016); v květnu 2007 bylo sedmileté prezidentské období zkráceno na pět let a prezidentská vláda omezena na dva termíny; premiér a vicepremiér jsou jmenováni prezidentem se souhlasem parlamentu
Ekonomika
Kazachstán má obrovské zásoby fosilních paliv, s jejichž těžbou a zpracováním stojí a padá celý průmysl i ekonomika.
HDP na hlavu: 13 200 USD (odhad z roku 2011)
Měna: tenge (KZT); 1 USD = cca 146 tenge
Vývoz: ropa a ropné produkty, železné kovy, chemikálie, stroje, zrní, vlna, maso, uhlí
Dovoz: stroje a zařízení, kovové výrobky, potraviny
Geografie
Rozloha: 2 724 900 km2, 9. největší země, o málo menší než Argentina a větší než Súdán či Alžírsko
Hranice: s Ruskem 6 846 km, s Uzbekistánem 2 203 km, s Čínou 1 533 km, s Kyrgyzstánem 1 224 km, s Turkmenistánem 379 km
Podnebí: kontinentální s chladnými zimami a horkými léty; jsou zde pouště i polopouště
Průměrné měsíční teploty (°C): Almaty/Atyrau – listopad–únor -10–0/-5–0, březen–květen 0–15/0–18, červen–srpen 20–23/21–26, září–říjen 5–15/7–15
Průměrné měsíční srážky (mm): Almaty– listopad–únor 25–50, březen–květen 70–100, červen–srpen 25–60, září–říjen 25–45, v Atyrau celoročně do 20 mm/měs.
Nejnižší a nejvyšší bod: proláklina Kaundy -132 m / Chan Tengri 6 995 m