Za dobu svého života byl Karel IV. (1316-1378) spjat s osudy nejvýznamnějších zemí střední Evropy. Přestože byl ověnčen řadou více či méně významných titulů, do dějin vstoupil především jako panovník Zemí Koruny české a římský císař.
Rané dětství budoucího českého krále, tehdy ještě Václava, bylo provázeno bouřlivými událostmi, které roku 1316 vystřídala léta klidu při pobytu na francouzském dvoře strýce Karla IV., jehož jméno při biřmování přijal. Zde také potkal svou první manželku, milovanou Blanku z Valois.
Politickou kariéru odstartoval pod dohledem otce Jana Lucemburského ve 30. letech, nejdříve v roli místodržícího lucemburských panství v Itálii a poté jako markrabě moravský. Po otcově smrti roku 1346 mohl Karel začít vystupovat jako suverénní vladař a skutečný „Otec vlasti“.
TIP: Byl Karel IV. milující král, nebo tvrdý a pragmatický vladař?
Vedle úsilí o kulturní povznesení českých zemí byla jeho vláda provázena také válečnými taženími. Své mocenské zájmy navíc podporoval důmyslnou sňatkovou politikou. Po Blančině smrti se oženil ještě třikrát – na postu manželky největšího vladaře Evropy se objevila Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská, která jediná Karla přežila. Svou životní pouť ukončil 29. listopadu 1378 v srdci svých milovaných Čech na Pražském hradě. Zanechal po sobě tři syny, kteří se významně zapsali do českých dějin.
