Jeskyně plná peněz aneb Nejtajnější česká mincovna

Jedná se o rozsáhlý labyrint velmi starých jeskyní, jehož přístupnější části byly místním obyvatelům dobře známy již ve středověku. Také k této jeskyni se vážou pověsti o loupežnících, sedících na hrncích zlata, tradovaných nejpozději od počátku 19. století.

Podzemní labyrint

Samotná mincovna je v poměru k ostatním obrovská – její délka činí 45 metrů, výška 10 metrů a vedou od ní dva desetimetrové komíny. Podlaha byla ve středověku upravena dlážděním a vytesanými schůdky. Archeologové našli v polovině minulého století také pozůstatky dřevěného mostku a záseky ve stěnách pro hořící louče. Ty, spolu s hliněnými kahany na olej, představovaly jediný zdroj světla v této temné prostoře. Do podzemní mincovny se padělatelé museli spouštět po provaze úzkým komínem. Práce zde byla velmi nepohodlná a nepochybně také nebezpečná – zejména v případě odhalení.

Modernější než královská

Jak penězokazci při výrobě padělků postupovali? Jako zdroj měděného plechu posloužily kuchyňské kotlíky nebo střešní krytina. Byly stříhány pásy, ze kterých se pak vyrážela kolečka o průměru asi 12 až 13 milimetrů. V tomto bodě byli penězokazci dokonce vyspělejší než královská mincovna – zatímco v ní se ještě kolečka stříhala, v jeskyni už se používal kruhový průbojník. Když byl tento polotovar budoucí mince hotov, lehce se povrchově postříbřil pomocí rtuti žíháním v ohni. Na dřevěném špalku se pak razidlem vyrážel kýžený vzor, dvouocasý český lev.

TIP: Tajemství nejhlubší studny Evropy: Ukrývá Zbiroh poklad, nebo nastraženou výbušninu?

Archeologové odhadli, že se na místě podařilo vyrobit zhruba pět tisíc mincí. Nakolik úspěšní pak byli výrobci s jejich uvedením do oběhu, už ale můžeme jen spekulovat.