Jeho apoštolské veličenstvo: Nelehký úděl Františka Josefa I. (2.)

Po pokusu o atentát na císaře roku 1853 se matka Žofie snažila najít pro syna nevěstu a především matku budoucího následníka. Sestra Ludvika měla vhodnou dceru, devatenáctiletou Helenu. Došlo však k něčemu nečekanému. Na námluvní cestě do Rakouska doprovází spolu s matkou Helenu mladší, patnáctiletá sestra Alžběta přezdívaná Sisi. Přes odpor matky, která ji považovala za příliš mladou a nepřipravenou pro úlohu císařovny, prosadil panovník svoji vůli. 24. dubna 1854 proběhl ve Vídni svatební obřad.

Vzdorovitá a nešťastná Sisi

František Josef očekával, že se Alžběta postupně přizpůsobí zvykům dvora a stane se ideální manželkou a panovnicí, leč sám pro to prakticky nic neudělal. Jako jeden z mála Habsburků se ženil opravdu z lásky, štěstí mladé dvojice však neblaze ovlivňovala císařova matka. Ta se projevila jako tvrdá domácí vládkyně. Alžběta ani nemohla vybrat jména svým dětem, ani se podílet na jejich výchově. A protože František Josef pokládal svou matku za největší autoritu a stavěl se vždy na její stranu. Když se v roce 1857 chystal císařský pár na cestu do Uher, prosadila Alžběta proti vůli tchyně, aby s rodiči cestovaly také děti. Dvouletá Žofie však po krátké nemoci v Budíně zemřela. Vzdala se dalšího výchovného úsilí a nadále už žila jen sama pro sebe.

Smrtí nejstarší dcery Žofie neštěstí domu habsburského teprve začínalo. Svým způsobem života se Alžběta odcizovala i ostatním členům habsburského rodu. Na vídeňském dvoře si nikdy nezvykla a jak jen mohla, odjížděla do rodného Bavorska, či podnikala dlouhé cesty po Evropě. Stávala se podivínskou a po tragické smrti syna Rudolfa se stáhla do ústraní. Její život skončil v Ženevě v roce 1898, kdy ji italský anarchista Luccheni probodl pilníkem.

Maxmiliánův mexický konec

Ferdinand Maxmilián byl o dva roky mladší císařův bratr. Z poklidného života ho vytrhlo dění v Mexiku, které se zmítalo v chaosu občanských válek. Mexiko nebylo schopno splácet úvěry evropským mocnostem, které do země vyslaly vojenské jednotky. Napoleon III. hodlal prostřednictvím loutkového panovníka Mexiko sjednotit. Volba padla na Maxmiliána. Dva roky po přijetí císařské koruny mu ji mexičtí republikáni zase vzali a roku 1867 Maxmiliána odsoudili k trestu smrti zastřelením.

Rozvod nebo smrt

30. ledna 1889 se zámkem v Mayerlingu rozlehly výstřely. Vzápětí po nich se rozletěla světem ohromující zvěst o smrti jediného legitimního syna a následníka trůnu Rudolfa. František Josef ztratil svou největší životní naději. Nešťastný sňatek s belgickou princeznou Štěpánkou k rozkladu jeho osobnosti jen přispěl. Stále víc se uchyloval k požitkářskému životu, k alkoholu a do společnosti krásných žen. Láska k baronese Mary Vetserové jej přiměla k tomu, že požádal otce o souhlas k rozvodu. Císař se zhrozil. Cože? Něco takového v jeho rodině? To nikdy nepřipustí! Korunní princ se proto rozhodl ukončit život svůj i své milenky v loveckém zámečku nedaleko Vídně.

Rozklad říše

Po smrti syna Rudolfa a bratra Karla Ludvíka byl dalším v nástupnickém pořadí František Ferdinand, císařův synovec. jehož život ukončily roku 1914 výstřely v Sarajevu. Následovala válka, která časem získala přízvisko velká a ještě později první světová. Stařec unavený životem i vládními problémy, na jejichž řešení stačil stále méně, přestával světu kolem sebe rozumět. Smrt, která se tiše a klidně dostavila 21. listopadu 1916, byla i pro něj vysvobozením.