Galapágy orientu: Nevídaná pestrost japonských ostrovů Ogasawara
Ostrovy Ogasawara, ležící jižně od země vycházejícího slunce, se chlubí opravdovým unikátem: Každý z nich má odlišnou flóru, a mnohé z tamních rostlin se navíc nevyskytují nikde jinde na světě
Ostrovy Ogasawara, známé též jako Boninské, se v oceánu ukrývají tak dobře, že o nich až do 17. století nevěděli ani samotní Japonci (viz Drama zapomenutých ostrovů). Leží v severozápadním Pacifiku, asi 1 000 km jižně od japonského souostroví. Tvoří je přibližně 30 ostrůvků, jež se táhnou od severu k jihu v délce zhruba 400 km a utvářejí tři hlavní skupiny: Mukodžima (Ženichův ostrov), Čičidžima (Otcův ostrov) a Hahadžima (Matčin ostrov). Administrativně k nim patří také jižně položené a neobydlené Vulkánové ostrovy a několik dalších samostatných částí pevniny.
Ohrožená létající liška a flóra třicetkrát jinak
Ostrovy se zformovaly před 45–50 miliony let v důsledku sopečné činnosti, tudíž jejich povrch tvoří převážně vulkanická hornina boninit. Je bohatá na oxid hořečnatý, chrom a oxid křemičitý a dala celé lokalitě jméno.
Na ostrovech byste našli řadu různorodých krajin, jimž dominují subtropické lesy obklopené strmými útesy. Území se stalo domovem mnoha živočichů, včetně 195 ohrožených ptačích druhů. K tamním nejznámějším obyvatelům se bezesporu řadí kaloň medvědí, známý také jako boninská létající liška. Patří k ostrovním endemitům (nevyskytuje se nikde jinde na světě) a zároveň ke kriticky ohroženým druhům – v roce 1999 se jeho populace odhadovala na pouhých 100 jedinců. Ogasawara nabízí útočiště také více než sto druhům hlemýžďů, přičemž přes 90 % z nich je endemitních.
Vyloženou potěchu pro oko pak Ogasawara chystá pro všechny milovníky flóry. Botanici tam zaznamenali na 440 rostlinných druhů a víc než 70 % místních dřevin roste výlučně na zmíněném souostroví. Každý ostrov navíc pokrývá odlišná flóra, a Ogasawaře se proto někdy říká „Galapágy orientu“.
Drama zapomenutých ostrovů
Ačkoliv některé archeologické nálezy svědčí už o prehistorickém osídlení ostrovů, pro novodobou historii je objevil až roku 1543 španělský mořeplavec Bernardo de la Torre. Teprve v roce 1670 se pak na stále neobydlenou pevninu dostali i Japonci a vyhlásili nad ní suverenitu; roku 1827 ji však převzala Velká Británie. První osadu s třiceti obyvateli – převážně z Havaje, ale i z amerického či evropského kontinentu – v místě založili Američané v roce 1830. A roku 1862 přešlo území pod japonskou správu.
Do historie se v souvislosti se souostrovím zapsala bitva o Iwodžimu z roku 1945, v níž Američané po vleklých bojích Japonce porazili, a získali tak strategické letiště pro bombardování země vycházejícího slunce. Po válce zůstaly ostrovy pod americkou správou, a Japonsku se vrátily až v roce 1968.