Při odpovědi na tuto otázku se omezíme pouze na hvězdokupy v naší Galaxii. Přestože totiž ve vesmíru existuje nespočet jiných hvězdných ostrovů, o jejich jednotlivých strukturách nemáme úplné informace, tudíž se ke statistickému porovnání nehodí.
V Mléčné dráze je nejhmotnější kulovou hvězdokupou Omega Centauri (NGC 5139). Již ve 2. století ji Ptolemaios ve svém Almagestu podle polohy popisoval jako „hvězdu na hřbetu koně“. Od řeckého učence ji na počátku 17. století převzal Johann Bayer při tvorbě známého hvězdného atlasu nazvaného Uranometria a označil ji jako hvězdu omega souhvězdí Kentaura. Coby nehvězdný objekt ji v roce 1677 poprvé rozlišil známý hledač komet Edmond Halley.
NGC 5139 se nachází zhruba ve vzdálenosti 15 800 ly v souhvězdí Kentaura – z našich zeměpisných šířek tedy není pozorovatelná. Podle odhadů měří v průměru 150 ly a obsahuje kolem deseti milionů stálic s celkovou hmotností čtyř milionů sluncí. Od ostatních galaktických hvězdokup se přitom liší opravdu výrazně: vědci se proto domnívají, že se jedná spíš o pozůstatek trpasličí galaxie, kterou Mléčná dráha požrala.
