Jak vzniká kýchání? A má kýchání pro tělo nějaký význam?
Proč kýcháme? A proč někteří lidé kýchají i při pohledu do světla?
Kýcháním nás tělo nechce trápit ani – v případě milovníků šňupacího tabáku – těšit. Uvedený mechanismus slouží jednoduše k udržení průchodnosti nosní dutiny a vůlí jej nelze ovlivnit.
Cizí částice nebo dostatečně silné stimulanty z vnějšku se přes chloupky v nose dostanou až k nosní sliznici, přičemž se uvolňuje histamin, který se běžně nachází téměř v každé buňce našeho těla: působí na hladké svalstvo a má také na svědomí třeba intenzivní kontrakce dělohy, rozšiřování cév nebo snižování krevního tlaku. Když tato látka podráždí nervové buňky v nose, odešlou se do mozku signály ke kýchnutí. Následuje mohutný nádech s prudkým výdechem, čímž se nosní dutina většinou uvolní.
Kýchání nejčastěji vyvolávají prach, pyl, viry a bakterie, ale někdy stačí i chladný vítr nebo náhlá změna teploty. Někteří jedinci mohou dokonce kýchat v důsledku plného žaludku. A podle výzkumů kýchá 18–35 % populace při pouhém pohledu do jasného světla. Víme, že tento tzv. fotický reflex je dán geneticky, a je tedy dědičný. Přesný mechanismus, jímž sluneční světlo u některých lidí kýchání vyvolává, však zatím neznáme.
