Jak pomíjivá bývá sláva: Pozoruhodný osud Alfonse Muchy (2)

Nastává zřejmě nejslavnější období Muchova života popsané snad stokrát a pokaždé trochu jinak. Ostatně různě upravené verze předkládal v pozdějším období i sám hlavní protagonista. Připraví pro hereckou superhvězdu Sarah Bernhardtovou narychlo plakát k obnovené premiéře podprůměrné hry jinak veleúspěšného dramatika Victoriena Sardoua. Gismonda odstartovala Muchovu hvězdnou kariéru a spolupráci s herečkou.

Předchozí část: Jak se ivančický rodák dostal až do Paříže?

Slavný díky Sarah Bernhardtové

Mucha nedělá pro Sarah jen plakáty (mimochodem, bylo jich jen sedm). Navrhuje jí též kostýmy, šperky, účesy a kulisy. Často se píše o šestileté lukrativní smlouvě, kterou s Bernhardtovou podepsal. Žádná taková ale nebyla nikdy publikována. Nicméně Mucha je najednou na roztrhání, zakázky se jen hrnou a nejen z divadelní branže! Reklamní plakáty na zubní pastu, jízdní kola, alkoholické nápoje, čokoládu, cigaretové papírky JOB, parfémy, mýdla… Plodná spolupráce probíhala i s potravinářskou firmou Nestlé či firmou na sušenky Lefevre-Utile, jejichž tváří se stala sama Sarah Bernhardtová. Ta dokonce na plakát připsala, jak má právě tyto sušenky ráda!

A míří výš

Mucha cítí, že má na víc! A dostává příležitost. Blíží se slavná Světová výstava v Paříži v roce 1900. Celá se nese ve znamení secese. Mucha nemůže chybět. Pořadatelé prý uvažují o tom, že bude hlavním dekoratérem celého projektu. A nejen to! Organizační výbor ho požádal o návrh na gigantickou stavbu s názvem Pavilon člověka. Ambiciózní projekt zůstal jen na papíře. Naštěstí. Počítal totiž s demontáží Eiffelovy věže do úrovně prvního patra! 

Nakonec se Mucha přece jen prosadí. Z pověření vídeňské vlády připravil pro pařížskou výstavu veleúspěšnou propagační akci „Paříž odhaluje Rakousko světu“. Na druhé zakázce - komplexní realizaci pavilonu Bosny a Hercegoviny, si dal vskutku záležet!

Výstava trvala sedm měsíců a Muchův pavilon patřil k nejnavštěvovanějším. Od poroty Světové výstavy získal stříbrnou medaili, ve Vídni jej pasovali na rytíře Řádu Františka Josefa I. a stává se i rytířem francouzské Čestné legie. Kromě královského honoráře si Mucha v roce 1899 vymínil vládou financovaný studijní pobyt na Balkáně.

TIP: Slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy má přesnou digitální kopii

Ten mu přinesl nejen bohatou inspiraci pro práci na pavilonu, ale hlavně - zde ho poprvé napadla myšlenka, která ho už neopustila. Vytvoří Slovanskou epopej! Namaluje monumentální historické dílo z dějin Slovanů! Epopej ale nemůže malovat v Paříži, ta musí vzniknout v rodné vlasti. Jeho pobyt v Paříži se proto chýlí ke konci. A s ním i léta největší slávy, která se už nebudou opakovat...